Nový ředitel civilní rozvědky dosud působil jako náměstek Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost.

"Marek Šimandl je zkušený bezpečnostní expert, který dokáže zajistit, aby zpravodajská služba ÚZSI fungovala stabilně a maximálně hájila bezpečnostní zájmy České republiky. Přeji mu, ať se mu ve funkci daří," napsal dnes Hamáček na twitteru. Jeho návrh na jmenování nového ředitele ÚZSI ve středu schválila vláda, Hamáček poté podepsal jmenovací dekret.

Ve Sněmovně Hamáček novinářům řekl, že o výběru Šimandla s předstihem informoval šéfa stálé poslanecké komise pro kontrolu činnosti ÚZSI Pavla Blažka (ODS). V říjnu by se komise za účasti Hamáčka i Šimandla měla sejít. Blažek ve středu uvedl, že by oba měli poslancům představit koncepci vedení rozvědky.

Hamáček si přeje stabilizaci úřadu

Svá očekávání dnes Hamáček sdělil nastoupeným příslušníkům ÚZSI při uvedení Šimandla do služby. Novinářům řekl, že krátkodobě si přeje především stabilizaci úřadu. "Zastávám názor, že tajná služba má být tajná a nemá plnit titulní stránky deníků," uvedl. Dlouhodobě očekává, že služba bude řádně plnit své úkoly, jak jí je bude zadávat vláda.

Úřad pro zahraniční styky a informace je zpravodajská služba, která zabezpečuje informace ze zahraničí důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů země. Ředitele ÚZSI se souhlasem vlády jmenuje a odvolává ministr vnitra.

Od vzniku samostatné ČR působilo v čele civilní rozvědky sedm ředitelů, mezi nimi například pozdější ministr vnitra a současný senátor František Bublan (2001-2004) nebo Karel Randák (2004-2006), který se po odchodu z čela služby angažuje v Nadačním fondu pro boj proti korupci. Nejdéle, od června 2007 do června 2014, působil v čele ÚZSI Ivo Schwarz, kterého vystřídal Jiří Šašek.

Česká republika má tři tajné služby. Vedle ÚZSI to jsou civilní kontrarozvědka - Bezpečnostní informační služba (BIS) - a armádní tajná služba Vojenské zpravodajství.