ČERVENEC

Událost měsíce: Evropu ovládla vlna veder

V západní Evropě vyvrcholila 25. července už druhá letošní vlna extrémních veder, historické teplotní rekordy padly hned ve třech zemích. Vůbec nejvyšší teplotu zaznamenali němečtí meteorologové v Lingenu na severozápadě země, kde po 17. hodině teploměry ukázaly 42,6 stupně Celsia. Rekordy padly i v severomořských státech Belgii, kde se teplota vyšplhala na 40,6 stupně Celsia, a v Nizozemsku, kde dosáhla 40,4 stupně Celsia a poprvé překročila hranici 40 stupňů. Sedmdesát let starý teplotní rekord byl pokořen i v Paříži, kde meteorologové naměřili 42,6 st. C.

Osobnost měsíce: Jindra Hojer

Čtyřiadevadesátiletý Jindřich Hojer, který se stal spisovateli Jaroslavu Foglarovi předobrazem ke stejnojmennému členovi legendární klukovské skupiny Rychlé šípy, dokončil v polovině července novou knihu „Střípky ze života Jindry Hojera“. Jde o jeho biografii a současně popis jeho cestovatelských zážitků.

Hojer také před nedávnem dopsal knihu „Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky“ a ještě předtím, v roce 2002, dal spolu s přítelem Václavem Černým dohromady sborník „Jestřábe, díky“ o letech, která strávil ve Foglarově skautském oddíle Pražská dvojka (Jestřáb byla Foglarova oddílová přezdívka). Obě poslední knihy, jež napsal na psacím stroji, vydal nakladatel Lukáš Zeman.

Povedlo se: Česká republika se poprvé v historii dostala do první desítky nevyspělejších zemí světa. Vyplynulo to ze Zprávy o udržitelném rozvoji za rok 2019, zveřejněné 17. července, kterou pro OSN vypracovala nadace Bertelsmann. Češi se posunuli o šest míst výše na sedmou pozici a zanechali za sebou i tradiční lídry žebříčku typu Japonsko, Island, Belgie, Norsko, Kanada či Švýcarsko.

Nepovedlo se: Červencový report Nejvyššího kontrolního úřadu, který se zaměřil na vodní cesty a plavbu, odhalil neschopnost státu budovat vodní cesty a naopak schopnost utrácet za jejich přípravu. Kritizována byla zejména bezvýsledná příprava dvou plavebních stupňů na Labi, u Děčína a u Přelouče, jejichž stavba se chystala dlouhá léta, ale do země se ani nekoplo. Přesto stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu stačil utopit v Labi nejméně 927 milionů korun.

Úmrtí: Ve věku 72 let zemřel 4. července český novinář, publicista a scenárista Vladimír Kučera, v posledních letech života známý zejména jako moderátor televizního pořadu Historie.cs.

Další události

3. července: Sopka Stromboli, ležící na stejnojmenném ostrově v Tyrhénském moři nedaleko Sicílie, se probudila k životu a začala chrlit dým, lávu a kusy horniny. Vyděšení lidé v panice začali skákat do moře. Nejméně jeden turista přišel při výbuchu o život a další utrpěl zranění.

10. července: Poslanci schválili novelu o důchodovém pojištění, podle níž by měl průměrný důchod vzrůst o 900 korun měsíčně. Týž den sněmovna schválila v prvním čtení návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na zvýšení rodičovského příspěvku pro všechny rodiče s dětmi mladšími čtyř let.

11. července: Krajský soud v Brně vyhověl žalobě společnosti Kapsch, dosavadního provozovatele systému elektronického mýtného. Smlouvu mezi ministerstvem dopravy a novým provozovatelem mýtného, konsorciem CzechToll a SkyToll, tak měl znovu projednat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

16. července: Českým fanouškům se ve dnech 16. a 17. července připomněla v pražském Edenu po dvou letech populární německá kapela Rammstein, která na jaře vydala nové album.

30. července: Ve věku 23 let dotlouklo srdce dvojnásobné vítězky Velké pardubické, klisny Registany. Slavná hnědka musela být uspána po těžké kolice. Podle Jockey Clubu České republiky vyhrála Registana 21 z 31 startů a vydělala 10 444 608 korun, což je rekord mezi klisnami v historii českého turfu.

SRPEN

Událost měsíce: Konec smlouvy o omezení zbraní

Rusko 2. srpna oficiálně potvrdilo právní zánik smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), platné od roku 1987. Ministerstvo zahraničí to oznámilo na svých webových stránkách. Dohodu podle agentury Reuters formálně vypověděly i USA. Ministr zahraničí Mike Pompeo v prohlášení uvedl, že „Spojené státy nezůstanou součástí smlouvy, kterou Rusko záměrně porušuje“.

Osobnost měsíce: Lubomír Zaorálek

Prezident Miloš Zeman jmenoval 27. srpna místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka ministrem kultury. Skončila tím čtvrtletní přetahovaná o tento post, na jejímž počátku stála v půlce května demise Antonína Staňka. Zaorálka nominovala ČSSD poté, co hlava státu odmítla jmenovat místopředsedu ČSSD Michala Šmardu, jemuž Zeman vyčítal údajnou neodbornost.

Povedlo se: Česká televize odvysílala 21. srpna unikátní pořad z dosud neznámého vystoupení písničkáře a básníka Karla Kryla, nazvaný Karel Kryl 1969: Píseň skončila, žalář je naším domovem. Více než 22 minut dlouhý záznam z recitálu legendy československého protestsongu uvolnila ze svého archivu po téměř 50 letech norská veřejnoprávní televizní a rozhlasová společnost NRK. Vznikl v Oslu v roce 1969 během Krylova třítýdenního pobytu ve Skandinávii.

Nepovedlo se: Dne 21. srpna se krátce před osmou večer střetl v Třemošnici osobní vlak s nákladním vozem. Strojvedoucí naštěstí aktivoval nouzovou brzdu a díky jeho pohotové reakci došlo „pouze ke dvěma lehkým a jednomu středně těžkému zranění“.

Úmrtí: Jen několik týdnů po oslavě svých devadesátých narozenin zemřel 1. srpna Richard Vyškovský, slavný autor stovek papírových modelů, na jejichž vystřihování a skládání vyrostlo v Česku několik generací dětí. Richard Vyškovský je tvořil 50 let a jeho vystřihovánky patří ve své kategorii k nejoblíbenějším i umělecky nejcennějším u nás.

Další události

4. srpna: Francouz Franky Zapata napodruhé úspěšně přeletěl Lamanšský průliv na svém futuristickém dopravním prostředku Flyboard Air. Bezpečně přistál v Saint Margaret‘s Bay blízko Doveru na britském pobřeží.

5. srpna: Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj potvrdil pokutu pro České dráhy za zneužití dominantního postavení na trhu dálkové železniční dopravy v letech 2005 až 2014. Snížil ale její výši. Namísto původně stanovených 368 milionů korun tak mají dráhy zaplatit jen 274 milionů korun.

15. srpna: Strojírenská firma Žďas ze Žďáru nad Sázavou vyhrála výběrové řízení na výstavbu energetického zdroje s návaznou výrobou stlačeného vzduchu pro společnost Magnitogorskij metalurgičeskij kombinat, která má své sídlo v Magnitogorsku. Šlo o další velkou zakázku pro ruský trh poté, co uzavřela strategický kontrakt na dodávky výkovků pro jadernou energetiku s ruským energetickým gigantem Rosatom.

30. srpna: Praha 6 nechala kvůli opakovaným útokům dočasně zakrýt pomník sovětského maršála I. S. Koněva na pražském náměstí Interbrigády. Lešení a plachta měly být na místě do té doby, než se městská část rozhodne, jaký bude další Koněvův osud. Plachtu ale začali opakovaně strhávat proruští aktivisté.

31. srpna: Čeští basketbalisté slavnostně otevřeli na mistrovství světa v Šanghaji Český dům. Ten se stal po vzoru olympijských her během základní skupiny zázemím pro fanoušky, kteří se do Číny vydali. Příznivci v Česku mohli sledovat výkony reprezentantů při první účasti na světovém šampionátu po 37 letech i ve fanzóně v Praze.

ZÁŘÍ

Událost měsíce: Čapí hnízdo. Žalobce zastavil Babišovo trestní stíhání

Jeden z nejočekávanějších verdiktů českých žalobců nabyl právní moci 17. září. Městské státní zastupitelství v Praze uvedlo, že po čtyřech letech vyšetřování bylo zastaveno trestní stíhání všech aktérů kauzy Čapí hnízdo včetně premiéra Andreje Babiše. Ten byl obviněn v říjnu 2017 z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Hrozilo mu až deset let vězení. 

Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch konstatoval, že pro odeslání věci k soudu neměl dostatek důkazů. Tým vyšetřovatele Pavla Nevtípila přitom došel k opačnému závěru. Podle něj bylo čerpání evropské dotace ve výši 50 milionů korun neoprávněné, neboť Farma Čapí hnízdo nebyla malým či středním podnikem, ale společností propojenou s Agrofertem, z něhož byla účelově vyvedena a po získání dotace zase do jeho struktur začleněna. Nutno podotknout, že celou částku loni v červnu společnost Imoba vrátila.

Účelovka, nikoli trestný čin

Na 90 stranách, v nichž byla začerněna jména aktérů a jejich osobní údaje, Šaroch například píše: „Přestože považuji za prokázané, že zejména obv. Ing. xxx, Ph.D. a obv. Ing. xxx jednali vědomě účelově tak, aby byla poskytnuta dotace v rámci ROP NUTS 2 na výstavbu MKA ČH, a že existovalo spojení mezi společnostmi xxx a xxx, nepodařilo se opatřit důkazy, které by prokazovaly, že společnost xxx… nebyla v době podání žádosti o poskytnutí dotace či v následné době… nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku. Jinak řečeno, byla to účelovka, ale nikoli trestný čin.

Žalobce nevzal v potaz dokumenty britské banky HSBC, která poskytla farmě úvěry, ani rodinné vazby trestně stíhaných osob a jejich provázanost s Agofertem. Taktéž ho nezviklaly závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům Olaf, neboť podle něj kontroloři nezkoumali období, v němž mělo k trestnému činu dojít.

Šarochovo rozhodnutí i postup posvětil jeho nadřízený Martin Erazím. Než k tomu došlo, média několik dní spekulovala o tom, že Andrej Babiš, jeho manželka Monika, dcera Adriana, švagr Martin Herodes a bývalí členové společnosti Farmy Čapí hnízdo Jana Mayerová a Josef Nenadál k soudu nepůjdou. Rozpačitě vyznělo vyjádření tiskového mluvčího Městského státního zastupitelství Aleše Cimbaly, který na Šarochovu adresu zprvu uvedl: „Dozorový státní zástupce předložil konečné rozhodnutí, v jehož rámci změnil svůj původní právní názor na posouzení věci.“ Jak bylo řečeno, Erazím po týdnu potvrdil, že Šarochovo rozhodnutí bylo zákonné a důvodné.

Zásah nejvyššího žalobce

Dvojtečku za příběhem, který již v roce 2016 otřásl vládní koalicí a letos přivedl na náměstí stovky tisíc demonstrantů, učinil na začátku prosince nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Do pozice obviněných vrátil Andreje Babiše a Janu Mayerovou. Vysvětlil, že nebylo nashromážděno dost důkazů pro jejich obžalobu ani pro zrušení stíhání. Návladní Šaroch se nyní musí řídit Zemanovými pokyny a instruovat podle nich policii. U zbylých čtyř osob nejvyšší žalobce potvrdil Šarochovo rozhodnutí. Postupoval v souladu s názorem dohledové vrchní pražské žalobkyně Lenky Bradáčové. Opozice okamžitě vystoupila s požadavkem na Babišovu rezignaci, což premiér odmítl. Zároveň požádal prezidenta Miloše Zemana, aby mu neudělil abolici. „Nic jsem neprovedl, takže k tomu není důvod,“ řekl Babiš. Hlava státu mu vyhověla a svou pravomoc nevyužije.

Osobnost měsíce: Václav Marhoul

Českému filmovému režisérovi Václavu Marhoulovi se podařilo zčeřit vody světové kinematografie. Na počátku září si na festivalu v Benátkách odbyl premiéru jeho nejnovější film Nabarvené ptáče a dočkal se řady pochvalných recenzí i odmítavých reakcí publika. Zahájil tak úspěšnou cestu po světových festivalech, na níž získal několik ocenění. A dařilo se mu také v českých kinech, kde umělecky ambiciózní snímek zhlédlo téměř 90 tisíc diváků.

Povedlo se: Česká basketbalová reprezentace vedená Tomášem Satoranským odehrála 15. září poslední zápas na mistrovství světa v Číně. V boji o páté místo podlehla favorizovanému Srbsku 81:90. I tak dosáhla senzačního výsledku a řady skvělých výsledků. Basketbal se na měsíc stal národním sportem.

Nepovedlo se: Ve více než 20 městech Česka proběhly 20. září školní stávky pro klima — součást celosvětové iniciativy na ochranu klimatu, tentokrát i s podporou dospělých. Stávky klimatického hnutí, inspirovaného Gretou Thunbergovou, požadující urychlené řešení klimatické krize, proběhly ve více než 150 zemích a účastnilo se jich několik milionů lidí.

Úmrtí: Ve věku 88 let zemřel 5. září Jaroslav Weigel, malíř, grafik, herec a dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana. V tomto divadle působil jako také jako scénograf a výtvarník kostýmů i tištěných publikací. Objevil se v malých rolích také v několika filmech z dílny dvojice Smoljak—Svěrák. V roce 1972 spolupracoval s Kájou Saudkem na komiksovém seriálu Lips Tullian.

Další události

7. září: Rusko a Ukrajina osvobodily celkem 70 vězněných osob v rámci dlouho očekávané výměny, v níž se poprvé během pětiletého nepřátelství angažovali nejvyšší představitelé obou zemí.

10. září: Archeologický průzkum na místě předpokládaného pohřebiště Koncentračního tábora Lety potvrdil přítomnost lidských ostatků.

20. září: Ústavní soud České republiky odmítl opakovanou žádost Řádu německých rytířů o navrácení hradu Bouzov, a jedna z nejnavštěvovanějších moravských památek tak zůstane ve vlastnictví státu.

23. září: Krach vyhlásila jedna z největších cestovních kanceláří světa Tim Cook. Dotklo se to také českých cestujících, kteří na dovolenou vyrazili s CK Neckermann. Řada z nich zůstala v Turecku, Bulharsku a Řecku.

ŘÍJEN

Událost měsíce: Pro transplantaci lze převážet bijící srdce

Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt pro transplantaci bijící srdce. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes 70 srdcí. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to mohl zlepšit.

„Odebrané srdce se napojí na přístroj, který simuluje fyziologické prostředí člověka. Srdce začne znovu tepat a my jsme schopni ho dostat do metabolicky optimální kondice a posoudit jeho použitelnost,“ uvedl přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Přístroj umožňuje delší transport včetně leteckého.

Osobnost měsíce: Karel Gott

Pro milovníky či obdivovatele Karla Gotta nebo i jen pro ty, kdo měli prostě rádi jeho písničky, začal říjen smutnou zprávou - český slavík v úterý 1. října krátce před půlnocí zemřel. Nedlouho po velkolepě oslavených osmdesátinách. Posmutněly miliony lidí nejen u nás, ale i ve velké části Evropy; v Německu, v Rakousku, na Slovensku, v Rusku…

V polovině září Gott na svém Facebooku oznámil, že trpí akutní leukémií a ambulatně se léčí ve Všeobecné nemocnici v Praze. „Zhruba před rokem a půl se u mě objevila porucha krvetvorby v podobě myelodysplastického syndromu,“ uvedl zpěvák s tím, že i přes několik druhů léčby onemocnění postupně přešlo v akutní leukémii. Se zdravotními problémy přitom bojoval i v roce 2016.

Během jeho bezmála šedesátileté kariéry se prodalo 50 milionů nosičů alb s jeho nahrávkami, což z něj činí nejúspěšnějšího českého interpreta všech dob. Celkem vydal 293 sólových alb na domácí scéně i v zahraničí. Zpíval nejen česky, ale i německy, anglicky, italsky a rusky.

Povedlo se: Podle zprávy z 5. října zlepšila Mezinárodní ratingová agentura Moody’s Investors Service hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky o jeden stupeň na úroveň Aa3.

Nepovedlo se: Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil dílčí nedostatky v hospodaření správ národních parků, například při zadávání veřejných zakázek, pronájmu majetku nebo účetnictví. Pro budoucí financování považují kontroloři za problematický pokles cen i objemu prodávaného dřeva.

Úmrtí: Ve věku 92 let zemřela 6. října Vlasta Chramostová, herečka a signatářka Charty 77. Byla výraznou postavou disentu, předtím ale podepsala souhlas se spoluprací s StB, což upřímně popisovala v pamětech. Po sametové revoluci byla dvě desítky let členkou Národního divadla, za zásluhy o demokracii a lidská práva jí prezident Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Vlasta Chramostová zemřela jen půl roku po svém muži, kameramanovi Stanislavu Milotovi.

Další události

1. října: Prodemokratické demonstrace v Hongkongu, svolané na dnešní 70. výročí vzniku komunistické Číny, přerostly v násilí, při němž policie poprvé proti protestujícím použila ostrou palbu.

1. října: Ústavní soud České republiky zamítl stížnost části klientů zkrachovalé stavební společnosti H-System. Domy bývalých klientům společnosti tak budou prodány jako součást konkurzní podstaty.

7. října: Někdejší ministr zdravotnictví a středočeský hejtman David Rath nastoupil do ruzyňské věznice. Za mřížemi si odpykává sedmiletý trest za korupci. Rath uvedl, že ve vězení hodlá pracovat jako lékař.

9. října: Turecko zahájilo vojenskou ofenzivu Pramen míru na severu Sýrie. Operace začala útoky letectva, pak turečtí vojáci a jejich spojenci vstoupili do země. Předem ohlašovaná akce byla zaměřena na kurdské milice YPG.

10. října: Švédská akademie udělila po roční pauze Nobelovy ceny za literaturu. Laureáty ocenění se stali polská spisovatelka Olga Tokarczuková za rok 2018 a rakouský spisovatel Peter Handke za rok 2019.

24. října: V Česku opět padaly teplotní rekordy. Vůbec nejvyšší teplotu meteorologové naměřili v Ropici na Frýdecko-Místecku, a to 26,9 st. C.

LISTOPAD

Událost měsíce: Země si připomněla třicet let od znovunabytí svobody

Stovkami akcí po celé zemi si Češi 17. listopadu připomínali 30. výročí sametové revoluce a 80. výročí událostí, které vedly k uzavření vysokých škol nacisty. Na Václavském náměstí se uskutečnil Koncert pro budoucnost, na který podle policie dorazilo 35 až 40 tisíc lidí. Pořadatelé připravili program s vystoupeními desítek hudebníků a známých osobností. Publikum vyslechlo také dalajlamův pozdrav.

Na pražské Letné se v sobotu 16. listopadu uskutečnila velká protivládní demonstrace. Podle odhadů policie dorazilo nejméně 200 tisíc lidí, podle organizátorů jich bylo 300 tisíc. Hnutí Milion chvilek vyzvalo premiéra Andreje Babiše, aby se do konce roku zbavil podnikatelských aktivit a médiií a odvolal ministryni Marii Benešovou, nebo z funkce odstoupil.

Osobnost měsíce: Pavel Novotný

Kvůli svému záměru postavit pomník takzvaným vlasovcům starosta pražské městské části Řeporyje Pavel Novotný v pořadu „60 minut ruské státní televize Rossija-1“ čelil obvinění z uctívání válečných zločinců. Novotný v přímém videovstupu prohlásil, že ruský názor nepovažuje za důležitý a že pomník má být věnován památce těch vojáků, kteří padli na konci druhé světové války při osvobozování Prahy.

Vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří za války nejprve bojovali po boku Němců proti Rudé armádě, ale v květnu 1945 pomáhali osvobodit Prahu. Příslušníky takzvané Ruské osvobozenecké armády pod velením generála Andreje Vlasova pokládá Rusko za zrádce a kolaboranty.

Rozhovor s Novotným byl z obou stran emotivní. „To, co vyprávíte v ruské televizi, je naprosto absurdní ohýbání historie. My se tady tomu normálně smějeme v České republice,“ prohlásil mimo jiné řeporyjský starosta a o jednom z oponentů zapochyboval, zda není opilý či zfetovaný. „Chápu, že jste složitá osobnost,“ reagovala naopak moderátorka na Novotného posunky či grimasy, zatímco její kolega poznamenal, že starosta „mele samé nesmysly".

Každopádně další dějství kolem kontroverzního pomníku otevřelo řeporyjské zastupitelstvo, které na svém jednání 10. prosince zbudování vzpomínkového místa na padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády jednomyslně schválilo.

Povedlo se: Na seznam děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO byl 28. listopadu zapsán modrotisk, o jehož zápis žádala Česká republika spolu se čtyřmi dalšími státy.

Nepovedlo se: Drážďanskou klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba), kde jsou uloženy cenné historické sbírky německé spolkové země Sasko, se nepodařilo uchránit před zloději - 25. listopadu zmizely historické šperky, diamanty a další drahé kameny v hodnotě přibližně jedné miliardy eur (25,5 miliardy Kč), ale pro jejich historický odkaz a unikátnost je částka prakticky nevyčíslitelná.

Úmrtí: Ve věku 78 let zemřel 6. listopadu poslední federální předseda vlády Jan Stráský. Po rozpadu Československa se stal v české vládě ministrem dopravy a později zdravotnictví. Byl poslancem České národní rady a Poslanecké sněmovny, členem ODS, později Unie svobody. Po odchodu z politiky stál Stráský v čele Národního parku Šumava.V roce 2006 se stal jako dlouholetý člen předsednictva Klubu českých turistů předsedou této organizace.

Další události

6. listopadu: Kvůli stávce zůstalo zavřeno 1221 škol. Více než 2700 škol omezilo provoz. Téměř tři tisícovky dalších institucí sice nestávkovaly, stávku ale podpořily. Do protestu se zapojila víc než polovina škol v Česku. Podle odborářů vláda neplní slib o růstu učitelských platů.

10. listopadu: Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar oznámil, že se vrací do politiky - v parlamentních volbách, které se konají koncem února, bude kandidovat se stranou Slovenská liga.

12. listopadu: Italské Benátky postihly nejhorší záplavy za půlstoletí, na náměstí svatého Marka dosahovala voda do výšky až jednoho metru a dostala se i do nejslavnější památky města, baziliky svatého Marka. Starosta města vyhlásil stav nouze.

13. listopadu: Na jihu Slovenska, nedaleko Nitry, se srazil autobus plný školáků s kamionem. Dvanáct osob srážku nepřežilo, dalších dvacet se zranilo, z toho některé velmi těžce.

PROSINEC

Událost měsíce: Amoková střelba v ostravské nemocnici

Desátého prosince ráno se v éteru objevila šokující zpráva podobná těm, jaké bohužel nezřídka přicházejí ze zámoří (ale stále častěji i z evropského prostoru) - o „amokové střelbě“ v nemocnici v Ostravě a několika obětech.

Informace, zprvu nejasné, se postupně upřesňovaly, bohužel se zvyšoval i počet zastřelených. První zprávy hovořily o čtyřech mrtvých, další už o šesti a třech postřelených, z toho o jednom v kritickém stavu. Vlastní tragédie se udála vlastně během několika vteřin a i následné události nabraly poměrně rychlý spád, v němž nasazení bezpečnostních složek kopírovala média. Veřejnost se tak brzy dozvěděla, že střelcem byl dvaačtyřicetiletý stavební technik Ctirad V., který už měl dříve konflikt se zákonem a zbraň, kterou střílel, držel nelegálně.

Střelec zahájil palbu bez varování na poliklinice ostravské fakultní nemocnice, ve třetím patře v čekárně traumatologické ambulance. Bylo krátce po sedmé hodině. Střílel čekající pacienty z bezprostřední blízkosti do hlavy a hrudníku. Zabil čtyři muže a dvě ženy. Při identifikaci obětí vyšlo mimo jiné najevo, že dvě zastřelené osoby pracovaly u Vězeňské služby ČR, avšak u lékaře byly v mimopracovní době. Jednou z nich byl otec, který svou dceru chránil před střelcem vlastním tělem, čímž jí zachránil život. Sám střelbu nepřežil.

Podle svědků události střelec měnil zásobník u pistole a zřejmě by vraždil dál, ale pak jej vyrušili další lidé a on z nemocnice zmizel. První policisté po tísňovém volání dorazili na místo už za tři minuty po krvavém činu a s dalšimi policejními posilami byli brzy střelci na stopě - i díky kamerovému systému uvnitř i vně nemocnice, který napomohl k jeho rozpoznání (i auta a SPZ).

Nejprve ten nepravý

V první fázi přesto došlo k omylu, kdy policie na svém Twitteru zveřejnila tvář člověka, který s útokem neměl nic společného. V té chvíli byl ale označen za podezřelého a bleskově zadržen. Vše se po zatčení vysvětlilo, muž byl s omluvou policie propuštěn a omluvu přijal bez dalších nároků.

Pachateli se tedy podařilo utéci, ale o pár hodin později spáchal sebevraždu v Děhylově na Opavsku, když nad sebou uviděl policejní vrtulník, který ho sledoval. Ještě předtím navštívil svou matku, které řekl, co provedl, a rovněž jí sdělil, že se chce sám zabít. O motivu mužova zběsilého činu se spekulovalo, v médiích se nicméně brzy objevily informace, že se domníval, že je vážně nemocen. Podle ředitele moravskoslezské policie Tomáše Kužela se na celém zákroku v nemocnici či na místě střelcovy sebevraždy podílelo na 250 policistů.

Osobnost měsíce: Sanna Marinová

Novou finskou premiérkou se stala sociální demokratka Sanna Marinová, která v úřadu vystřídala odstoupivšího premiéra Anttiho Rinneho. Ve 34 letech se tak stala nejmladší finskou předsedkyní vlády v historii a zároveň ke dni jmenování nejmladší stávající premiérkou na světě. Od června 2019 byla ve vládě Anttiho Rinneho na postu ministryně dopravy a komunikace.

Sanna Marinová se narodila 16. listopadu 1985 v Helsinkách a vyrůstala v chudších poměrech jako jediný potomek stejnopohlavních rodičů, biologické matky a její partnerky. Odmaturovala na střední škole v Pirkkale a v roce 2017 absolvovala magisterský obor organizační studia na Tamperské univerzitě. Sanna Marinová je vdaná a s manželem Markusem Räikkönenem mají dvouletou dcerku Emmu.

Povedlo se: Čeští žáci se od roku 2015 zlepšili ve čtenářství, matematice a přírodovědě. Zjistilo to testování PISA, jehož výsledky na dnešní tiskové konferenci představili zástupci ministerstva školství a České školní inspekce. V mezinárodním srovnání skončili Češi jako průměrní až mírně nadprůměrní.

Nepovedlo se: Osm mrtvých a 40 zraněných si 6. prosince vyžádal výbuch plynu v panelovém domě ve slovenském Prešově. Budova má narušenou statiku, vlastníci bytů už souhlasili s demolicí celého domu, bude-li to nutné.

Úmrtí: Ve věku 61 let zemřela na rakovinu švédská zpěvačka, skladatelka a pianistka Marie Fredrikssonová, která proslula hlavně jako členka skupiny Roxette. Tu založila spolu s Perem Gesslem roku 1986. Na svém kontě však měla i sólové projekty.

Další události

2. prosince: Ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protejšek Si Ťin-pching zahájili provoz plynovodu Síla Sibiře.

6. prosince: Německá kancléřka Angela Merkelová navštívila spolu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým památník vyhlazovacího tábora Auschwitz.

8. prosince: První možnost si v této sezoně zalyžovat využily o víkendu v Česku stovky lyžařů. Například v Krkonoších byl zahájen provoz na sjezdovce Anděl na Černé hoře u Janských Lázní a v Malé Úpě na Pomezních boudách, na Šumavě se začalo na Kvildě a v Jeseníkách se otevřely areály v Branné na Šumpersku a jeden v Karlově na Bruntálsku.

9. prosince: Výbuch novozélandské sopky Whakaari/White Island v zálivu Hojnosti zabil nejméně pět lidí a osm dalších se pohřešuje.

13. prosince: V předčasných parlamentních volbách ve Velké Británii drtivě vyhráli konzervativci. Vítězství toryů umožní rychlý brexit. Premiér Boris Johnson oznámil odchod z Evropské unie k 31. lednu 2020.