Rozhodnutí o tom, že Walderode je oprávněnou osobou, je dnešním verdiktem krajského soudu pravomocné. Žalovaní mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. To ovšem nemá odkladný účinek.

Věc se nyní vrátí k semilskému soudu, který bude pokračovat projednáváním vrácení jednotlivých majetků a pozemků. Těch je asi 1400. "Okresní soud v Semilech nyní bude u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni," řekl ČTK mluvčí soudu Jan Kulhánek.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která byla dnes soudu osobně přítomna. Po vynesení rozsudku se pozastavila nad délkou řízení. "Rozsudek už mohl padnout před 27 lety. Kdyby se do toho tehdy nevmísila politika, patrně by to již asi bylo a můj manžel by ještě mohl mít radost si majetek převzít," řekla novinářům.

Právní zástupce rodu Walderode Roman Heyduk upozornil, že samotné vydání majetku je ještě daleko a projednávání vydání jednotlivých majetků u soudů bude trvat nejméně dva až tři roky. Očekává, že protistrany budou podávat odvolání, případně i dovolání, i když to podle něj bude zbytečné.

Benešovy dekrety

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce 16. prosince 1947 vráceno.

Krajský soud dnes konstatoval, že okresní soud se s důkazy vypořádal správně. "O naplnění znovunabytí československého státního občanství Karlem des Fours Walderode nemá krajský soud pochyb," řekl předseda senátu Jan Rutsch.

Zabraný majetek Walderode už ale po roce 1947 nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.

Vzápětí se však objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Z provedených důkazů ale podle semilského soudu vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle něj splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině, který po Karlově smrti v roce 2000 vymáhá jeho manželka.

Odvolání proti rozhodnutí semilského soudu podaly Státní pozemkový úřad, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, město Turnov, Ředitelství silnic a dálnic ČR a společnost Kadlec. Celkem na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci.