Předchozí
1 z 3
Další

Býval to běžný způsob školní výuky: učitel nahlas přednesl kus textu a žáci si ho zapsali do sešitů. Jenomže dnešní děti už tohle nezvládají. Mluvené slovo, které nedoprovází žádný obraz, nedokáže vnímat až pětina dětí.

„Jakmile jim přečtu pohádku, ke které nemají vizuální doprovod, prostě to nevnímají. Začnou si sahat na uši a jsou neklidné. Nakonec zjistím, že ani netuší, o čem to vyprávění bylo,“ popisuje učitelka prvního stupně Pavla Nováčková.

SLOVA NEVNÍMÁ AŽ PĚTINA PRVŇÁKŮ

Není sama. Podobné problémy řeší spousta kantorů. Podle pedagogických psychologů a dětských neurologů nevnímá mluvené slovo až dvacet procent dnešních prvňáčků. Mnohým to prý vydrží až do dospělosti.

„Důvody jsou dva,“ tvrdí dětská neuroložka a senátorka Alena Dernerová.

Některé vývojové vady u dětí a dospívajících

Prvním je nízká porodní váha, se kterou se rodí stále více miminek – kolem osmi procent. Mohou za to předčasné porody starších žen a vícečetná těhotenství po umělém oplodnění. „Novorozenci, kteří neváží ani 2,5 kilogramu, přitom často trpí opožděným vývojem řeči,“ vysvětluje lékařka.

Druhým důvodem je přemíra techniky. „Místo aby rodiče svým dětem četli pohádky, vloží jim do ruky tablet,“ pokračuje Dernerová. Řečové centrum v mozku, které má sluchové vjemy zpracovávat, totiž dětem zakrní. Neumějí se pak soustředit, chybí jim také slovní zásoba. Nedokážou ani pořádně vyslovovat.

Podobně to vidí i dětští psychologové a logopedové. „I my se stále častěji setkáváme s dětmi, které mají potíže s vyjadřováním, slovní zásobou a soustředěním na mluvené slovo,“ potvrzuje psycholožka pražské pedagogicko-psychologické poradny Václava Masáková. Také ona to dává za vinu především rodičům.

POTÍŽ JMÉNEM MOBIL

„Dospělí si s dětmi málo povídají. Proto se netrénuje pozornost, paměť ani zaměření na obsah,“ podotýká odbornice. Interaktivní rozvíjení schopností pomocí techniky je sice podle ní potřeba, klasické čtení říkadel či pohádek to ale nenahradí. Zvlášť během prvních tří let života, kdy se řečové centrum dětí intenzivně rozvíjí.

Logopedické ambulance a poradny psychologů se proto začínají plnit problematickými dětmi. Třeba Ústav zdravotnických informací a statistiky uvádí, že se počet pacientů, kteří se léčí s vývojovými poruchami, zvedl jen za posledních osm let o čtvrtinu – na celkových 165 398. Rodiče dětí přicházejí nejčastěji s hyperaktivitou, poruchami řeči a chování. Největší počet vývojových vad řeší odborníci na severu Moravy a v Praze.

Podle Dernerové ale mají tablety v rukou dětí ještě jeden ničivý efekt: tělesné poruchy. „Není to jen o mentálním vývoji, školáci trpí i poruchami motorickými,“ potvrzuje. Protože visí na displeji mobilu či jiného přístroje, neběhají venku a nehrají si spolu. „Jsou pak obézní a už v raném věku je bolí krční páteř. Do budoucna to pro ně bude znamenat obrovské problémy,“ uzavírá.

Logopedka Ilona Kejklíčková v rozhovoru pro Deník říká: Dítě má problémy se žmouláním? Zpozorněte

Děti, které jejich matky nekojily, mohou mít problémy s výslovností, upozorňuje Ilona Kejklíčková z brněnské kliniky Logo. Rodiče by si měli dávat pozor i na opakování některých hlásek.

Logopedka Ilona KejklíčkováStále větší počet dětí se prý potýká s nějakou vývojovou vadou. Pozorujete to u vás v ambulanci?
Pozorujeme. Počty dětí s problémy opravdu rostou. Nárůst sice není nějak strmý, ale vnímáme ho.

Proč to tak je?
Když se lidé svým dětem nevěnují – nečtou jim třeba pohádky a nehrají si s nimi – samozřejmě se to projeví. Znám maminky, které se na odpoledne vydají do nákupního centra a ratolesti nechají samotné v dětském koutku. To nejde. S dítětem je třeba mluvit, je třeba ho nechat nakreslit obrázek, číst mu pohádky. Pokud to maminka nedělá, má to následky – nejenom pro výslovnost, ale i pro soustředění, porozumění mluvenému slovu, schopnost sestavit větu, znalost gramatiky.

S jakými vadami k vám děti chodí nejčastěji?
Hodně s dyslálií neboli patlavostí. S tou má problém skoro polovina dětí předškolního věku. Potíže jim dělají hlavně sykavky a výslovnost hlásek „r“ a „ř“. Některé neumějí ani „l“.

Proč zrovna tyto hlásky dětem nejdou?
Vyžadují poměrně značnou dovednost artikulace. Děti pro ně musejí mít dobře vycvičené svaly v obličeji a na jazyku. Často s nimi proto bojují ty, které nebyly kojeny. Rodiče by měli zpozornět i tehdy, pokud mají malé děti problémy se žmouláním a polykáním. U některých dětí to samozřejmě může znamenat jenom to, že nejsou žádní velcí jedlíci, u dalších to ale může skutečně předznamenávat těžší vadu řeči.

Ještě něco dalšího by měli rodiče sledovat?
Fakt, jestli dítě kolem třetího roku věku mluví. Pokud ne, může jít o symptom nějakého většího problému. K logopedovi by měli přijít i rodiče, jejichž děti začaly opakovat hlásky a koktat. Špatné znamení je i to, když čtyřleté dítě neumí správně vyslovit více hlásek, nikoliv jen jednu, nebo když mluví v agramatismech – „já ve městě byl“.

Co dítě na logopedii čeká?
Je třeba se podívat na to, čím je vada zapříčiněná. Dítě může mít třeba zkrácenou uzdičku pod jazykem, může mít špatně narostlé zuby, příliš vysoké patro. Čeká ho proto vyšetření. Vždy přitom usilujeme o to, aby bylo přijetí příjemné a vlídné. Ambulance je vyzdobená jako dětský pokojíček, ve kterém se snažíme dítě zabavit. Necháme ho třeba namalovat obrázek a povídáme si s ním, co na něm je. Necháme ho poskládat skládačku. Přistupujeme k němu podle Komenského hesla „učení hrou“.

U kolika procent dětí se podaří poruchu odstranit?
Je to poměrně vysoké číslo. Třeba u patlavosti dokážeme pomoci 98 procentům dětí. Samozřejmě ale záleží na přístupu rodiny.

A co když se problém zanedbá?
Rodiče, kteří ho neřeší a nechají dítě nastoupit do školy, aniž by mělo docvičeno všechny hlásky, mohou později řešit závažnější problém. Dítě může mít potíže s vnímáním mluveného slova. Nebo se potýkat se specifickými poruchami učení – dyslexií a dysgrafií.

Kolik stojí vyšetření?
Klinická logopedie je hrazená zdravotní pojišťovnou.