O otevřeném dopise informovala Hana Chalušová z Fóra rodičů. Dopis podporují také Výbor na obranu rodičovských práv, Iniciativa rodičů Neškoláci, Síť mateřských center nebo Centrum pro demokratické učení.

Organizace považují vládní návrh za rizikový zásah do vzdělávacího systému. Snahu vlády zajistit rovné šance na kvalitní vzdělání všem dětem oceňují, ale tento způsob podle nich znamená navýšení povinností pro všechny rodiče a zvýšení nároků na děti ze strany institucí.

Běžné mateřské školy podle autorů dopisu málo podporují vzdělávací roli rodiny, spíše připravují pro dítě program bez větší spolupráce s rodiči. Také proto vznikají různé alternativy, jako jsou například lesní nebo komunitní školy. Vzhledem k tomu, že nejsou zařazeny v rejstříku, mohou být touto novelou školského zákona omezeny.

Podmínky pro domácí vzdělávání

Autorům otevřeného dopisu se také nelíbí, jaké podmínky jsou navrženy pro možnost domácího vzdělávání. Znamená totiž mimo jiné povinnost prokazovat standardy, o nichž se s rodiči nediskutuje. Ke vzdělávání doma by rodiče potřebovali povolení od ředitele mateřské školy a dítě by do této MŠ docházelo na pravidelné ověřování, zda se adekvátně rozvíjí.

Jako alternativu navrhují autoři u potřebných rodin podpořit alternativní a moderní formy sociální a komunitní práce. „Každý rodič může být dobrým rodičem, pokud dostane adekvátní formu pomoci a poradenství," uvedli. Chtějí dále zvýšit kvalitu všech veřejných MŠ, mimo jiné jejich otevřenost vůči rodině a komunitě, zajistit rovné postavení alternativních forem předškolní péče a vzdělávání a zaměřit se obecně na podporu rodiny a rodinné výchovy.

Nižší náklady

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) si od povinného roku v mateřské škole slibuje snížení počtu odkladů pro nástup do základní školy, které se týkají zhruba každého čtvrtého předškoláka, lepší adaptaci dětí při přechodu na základní školu a také zmírnění sociálních rozdílů mezi dětmi. Poslanci v prvním čtení vládní návrh podpořili.

Podle případové studie aktuálně mateřské školy navštěvuje 92 procent pětiletých dětí, kterých je celkem v populaci 110.000. Mimo MŠ tak zůstává zhruba 9000 pětiletých, z nichž je podle analýz a kvalifikovaných odhadů 1500 až 2000 sociálně znevýhodněných. Tato studie nepovažuje povinné předškolní vzdělávání pro všechny za optimální řešení. Poukazuje mimo jiné na skutečnost, že by zahrnulo mnohem více dětí než ty sociálně znevýhodněné, na které je zacíleno. Kvůli tomu by byly náklady nepřiměřeně vysoké a nemusely by mít kýžený efekt.