Třeba mouka stojí bezmála o polovinu víc.

Museli jste v posledních měsících omezit nákupy základních potravin? Hlasujte v anketě a diskutujte v diskuzi!

Podle statistického úřadu ale z potravin podražilo nejvíc pečivo. Chléb se prodává o třetinu dráž a například u rohlíku, který před rokem přišel na korunu padesát, už dnes není výjimkou cena tři koruny.

Názory ekonomů na to, proč si musíme za základní nákup výrazně připlatit, se různí. Shodují se jen v jednom: za zdražování může hlavně ekologická lobby.

„Jedním z hlavních důvodů zvyšování cen je zelenání našich myšlenek,“ říká v nadsázce ekonomický analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. „Například USA byly jedním z největších exportérů kukuřice. Dnes tam místo ní pěstují šťovík pro biopaliva. Nedostatek tradičních plodin se pak zákonitě musí na zvyšování cen podepsat,“ míní.

Infografika - Zdražování

V ČR může za růst cen potravin i orientace ekonomiky. Stáváme se ryze průmyslovou zemí, potraviny musíme draze dovážet.

„Ve srovnání třeba s Polskem produkujeme jen zlomek potravin. Proto celosvětový růst cen cítíme daleko výrazněji než oni,“ říká ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.

Ve hře je ale ještě jeden faktor, který může za vítr v peněženkách českých spotřebitelů. Supermarkety a hypermarkety po dva uplynulé roky mezi sebou sváděly tvrdý konkurenční boj postavený na laciných nákupech. Dnes ale stále víc těchto řetězců fúzuje, konkurence klesá, a tak jdou nahoru také ceny. „Logicky se svezly na celosvětovém trendu,“ míní Aleš Michl.

Ale jídlo není jediné, kde lidé musí připlatit. Podražilo téměř vše. Nejvíc vzrostly náklady na bydlení. Nájmy v bytech s regulovaným nájemným jsou vyšší o 30 procent. Plyn podražil o 16 procent, teplá voda o 11 a elektřina o 10 procent.

Svět musí najít globální potravinovou strategii

Washington/ Potravinová krize ohrožuje celý svět. Bude-li rapidní růst cen jídla pokračovat, v ohrožení se ocitnou stovky tisíc lidí. Kvůli neúprosnému zdražování jídla jsou dokonce základní potraviny pro obyvatele některých zemí zcela nedostupné.

Analytici se shodují, že cenový růst způsobují zdražování ropy a náklady na biopaliva. Ta měla podpořit energetickou nezávislost na dovážené ropě a zároveň omezit produkci skleníkových plynů.

Výroba etanolu a jiných biopaliv je však energeticky příliš náročná, takže ve skutečnosti není výhodná. Evropská komise chce nahradit biopalivy do roku 2020 desetinu celkového objemu benzinu a nafty v unijní dopravě.

Podle statistik Světové banky ceny kukuřice, obilí a rýže, které v několika posledních letech stouply o více než 80 procent, neklesnou do roku 2015.

„Odhadujeme, že zdvojnásobení cen potravin každé tři roky může uvrhnout do bídy až sto milionů lidí v zemích s nízkými příjmy,“ uvedl na nedělním zasedání Světové banky její prezident Robert Zöllick.

Ten zároveň požádal světové velmoci, aby pomohly Světovému potravinovému programu OSN. Humanitární organizaci schází částka 500 milionů dolarů, aby mohla okamžitě pomoct nejhůře postiženým zemím.

Na tuto výzvu reagoval prezident Spojených států George Bush a uvolnil v úterý z amerického rozpočtu dvě stě milionů dolarů. Hledat dlouhodobé řešení krize budou světové velmoci na summitu osmi nejvyspělejších států G8, které se sejdou letos v červenci v Japonsku.

„Potřebujeme novou dohodu pro globální potravinovou strategii, která se zaměří nejen na otázku hladu, ale i na energetické problémy nebo změny klimatu,“ řekl Zöllick. (aa)