Na založení levicově orientované Romské demokratické strany se dohodli účastníci setkání, jež do Nového Boru na neděli svolalo místní Česko–romské občanské sdružení. Podle jejího předsedy Miroslava Tancoše mají již 850 podpisů.

„Chceme kandidovat již v krajských volbách a také do senátu příští rok. Budeme inklinovat k levicové politice sociální demokracie,“ upřesnil Miroslav Tancoš. Podporu našel u dalších několika desítek zástupců romské menšiny, a to nejen z Nového Boru, ale i z České Lípy, Cvikova, Varnsdorfu, Šluknova, Krásné Lípy, Hrádku nad Nisou.

Od všech se snesla kritika na adresu Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, Agentury pro sociální začleňování a krajských koordinátorů národnostních menšin. V připravované rezoluci pro premiéra Petra Nečase a ostatní vládní špičky požadují jejich zrušení. Nahradit by je podle jejich představ měl samostatný romský konzulát, který by měl své zástupce na obecních samosprávách.

„Koncepce odčerpaly stamiliony, ale Romům nepomáhají. Koordinátoři si z nich udělali rodinný byznys,“ odsoudil agentury Miroslav Tancoš s tím, že rezoluci by měl mít premiér Petr Nečas na stole ve středu. „K poslednímu prosinci očekáváme písemné stanovisko vlády,“ podotkl Tancoš.

Rezignace starostů

Štefan Gorol z Nového Boru a místní předseda KSČM kritizoval vedení radnic. Jejich představitele obvinil z podněcování nepokojů, které v současnosti na severu Čech panují. Požadoval, aby novoborský starosta Jaromír Dvořák a cvikovský místostarosta Jaroslav Švehla rezignovali, stejně jako jejich kolegové z Varnsdorfu, Rumburku či Rotavy na Sokolovsku. „Ať je nahradí jiní, kteří budou komunikovat s menšinou,“ prohlásil Gorol.

Dušan Žiga ze Šluknova upozornil, že na vině současných problémů je sociální nejistota. „I majorita má strach, že přijde o práci. Její hněv se obrací na Romy,“ řekl Žiga.

Vlastní stát

„Práce je motivace a tu Romové ztratili. Veřejně prospěšné práce jsou jen krátkodobé řešení. Účinnější je, aby romské firmy dostávaly určité procento z veřejných zakázek,“ navázal Gorol.

Miroslav Tancoš odmítl, že by Romové chtěli žít jen z dávek. „Naši prarodiče tvrdě pracovali, dnes pětaosmdesát procent z nás nemá práci, sedmdesát procent bydlí v holobytech. Nepotřebujeme almužnu dva tisíce měsíčně, chceme práci,“ podotkl Tancoš. Ten požaduje vytvoření pracovních příležitostí, důstojné bydlení a aby majorita změnila přístup k Romům.

„Podle průzkumu nás nechce za sousedy pětadevadesát procent občanů. Tak ať je nám přidělený vlastní stát se všemi právními atributy. Romové chtějí být plnohodnotný národ, ale majorita nám to neumožňuje, jedná o nás bez nás,“ prohlásil Tancoš.

Jen si stěžují

S kritikou do vlastních řad přišel Ján Búžik z Jiřetína pod Jedlovou: „Nemůžeme pořád jenom něco požadovat, nejdříve musíme ukázat také něco my. Musíme si umravnit svoje rodiny. Nemůžeme si jen stěžovat, že není práce.“

Zástupci Romů se sešli v reakci na zhoršující se vztahy mezi majoritou a romskou menšinou na Šluknovsku a v Novém Boru. Tady se situace vyhrotila po srpnovém brutálním útoku, kdy pětice Romů mačetami napadla hosty v místním baru a tři z nich vážně zranila. Útoku přecházel konflikt obsluhy s dvojicí mladíků, kteří chtěli hrát na automatech.

Po částečném zklidnění atmosféru ve městě zhoršily další napadení vůči majoritní mládeži. Za jedním z útoků jsou dva nezletilí Romové. Na bezpečnost ve městě v současnosti dohlíží skupina těžkooděnců.