Malý panelák číslo pět v Chánově vypadá vedle větších poškozených sousedních domů jako z cukru. Kdyby stál o kilometr dál na mosteckém sídlišti Liščí Vrch, nikdo by si ho nevšiml. Jeho zelenobílá zateplená fasáda by zapadla mezi ostatní domy. V paneláku číslo pět není takové rušno jako jinde v Chánově a na modrých chodbách se návštěvník cítí mnohem lépe než v „průsvitných“ domech. Panelák, který je už několik let pro romské sídliště vzorem, se stal před měsícem součástí experimentu Úsvit. Jeho tvůrci – ministerstvo vnitra, město Most, městská policie a romští aktivisté – chtějí na příkladu Chánova dokázat, že novou spoluprací lze řešit problémy v ghettech a snižovat sociální napětí v celé ČR.

„Dveře se přes noc zavírají a denně se tu uklízí,“ říká Maria Cvoreňová z bloku 5. V Chánově žije sedmnáct let. „Je to teď o hodně lepší,“ tvrdí. Oceňuje hlavně větší čistotu. Adam Holub souhlasí. I ten může srovnávat. Říká, že v Chánově bydlí přes třicet let. Zažil nové sídliště i jeho úpadek. A po mnoha letech skepse pozoruje pozitivní změny. „Zlepšilo se to o moc. Podívejte na ty trávníky. Vidíte nějaký nepořádek?“ kývá pochvalně hlavou.

Strážce sídliště

Hlídač Ladislav Tokár jde navštívit příbuzné do bloku 5. Má volno. Teď je v civilu, ale v práci už měsíc obléká osm hodin denně jednoduchý stejnokroj strážce Chánova. Jako zvláštní občanský dozor zřízený městskou policií hlídá domy před vandaly a kontroluje okolí sídliště včetně svahu u benzinky, kde se stala řada dopravních nehod. „Nechceme, aby tam děti chodily,“ říká terénní pracovník Tokár. Doufá, že práci si udrží i v příštím roce. „V jedné směně jsme tři,“ dodává.

Ministr vnitra Martin Pecina Chánovu věří. Úspěch Úsvitu podle něj může výrazně oslabit negativní postoje veřejnosti a posílit boj s extremismem.

„Potřebujeme posílit prevenci. Skutečný problém totiž pramení v soužití mezi romským etnikem a českou majoritou. Situace se stále zhoršuje a napětí mezi skupinami obyvatelů vzrůstá,“ řekl Pecina koncem září v Mostě, kde podepsal smlouvu o partnerství s městem Most. Chánov se tak stal nejdůležitějším centrem prevence z romských sídlišť v zemi.

Čtěte také: Sleva na bydlení v Chánově platí dál

„Vytvořili jsme originální strukturu projektů, které, pokud tady uspějí, se dají využít v celé republice,“ uvedl Pecinův náměstek Jiří Komorous. „Možná se ocitneme ve slepé uličce, ale my všichni věříme, že je pořád lepší zkusit něco za relativně levné peníze, než nedělat nic. Věříme, že se to povede,“ dodal Komorous.

Na Úsvitu je podle něj unikátní souhra orgánů státní správy, místní samosprávy, městské a státní policie, Romů a neziskových organizací. To dříve nebývalo. „Také to tak cítíme,“ říká v kanceláři Komunitního centra Chánov jeho jednatelka Iveta Millerová. „Souhra je pro nás nejdůležitější,“ poznamená.

Terénní pracovníci komunitního centra se nově školí. Stanou se například romskými mentory – zaměří se na práci s mladými lidmi odsouzenými k alternativním trestům. Partnerem je Sdružení pro probaci a mediaci v justici a Probační a mediační služba Ministerstva spravedlnosti. Další lidé mají působit jako poradci bránící Chánovským v dalším zadlužování a v účasti na lichvě. Stát podpořil i rozšíření estetické výchovy u chánovských dětí.

Náklady na celý Úsvit byly vyčísleny na 1 265 000 korun

„Náš projekt staví na předpokladech, že situace v rámci sociálně vyloučených lokalit je perspektivně řešitelná. V rámci projektu Úsvit jde o maximální účast chánovských obyvatel na všech aktivitách, které se zde začínají realizovat. Konkrétně jde o jejich zapojení do nejrůznějších pracovních činností, například při úpravách a zabezpečení bloku 5,“ uvedla Jitka Gjuričová, ředitelka odboru prevence kriminality ministerstva vnitra.