Podle průzkumu skoro polovina Romů ve věku 16 až 24 let nepracuje a nevzdělává se. Proč je podle vás číslo tak vysoké?
Faktorů je více. Číslo je jiné v sociálně vyloučených lokalitách a mimo ně. Velkou roli hraje vzdělávací systém, kde stále přetrvává segregace, chybí dostatečná motivace a příprava pro pokračování ve vzdělávání. Segregace obecně snižuje šance jednotlivce na úspěch.

Jak se segregace ve školách projevuje?
Může to být třeba atmosféra, nepřátelské prostředí vůči romským žákům a žákyním – nejen ze strany spolužáků, ale i projevy systémového rasismu u ředitelů a pedagogů. Obecně ve školách chybí sociální a speciální pedagogové, psychologové, asistenti, kteří bývají přínosem pro všechny děti bez rozdílů.

Téměř polovina mladých Romů nemá zaměstnání ani si nedoplňuje vzdělávání. Uvádí to nedávno zveřejněná Zpráva o stavu romské menšiny v České republice.
Téměř polovina mladých Romů nemá práci, chybí jim motivace. I kvůli předsudkům

Vnímáte, že se na romské žáky automaticky pohlíží jako na méně vzdělání schopnou část dětí?
Romští žáci a žákyně jsou zhruba desetkrát častěji diagnostikováni jako žáci s lehkým mentálním postižením, což neodpovídá reálnému stavu. Další faktor, který přispívá k neúspěchu romských žáků ve stávajícím vzdělávacím systému, je nedostatečné zázemí ke školní přípravě.

Doma nemají příležitost se učit?
Příprava žáků v sociálně vyloučených lokalitách či ubytovnách je složitá, není tam prostor ani klid na učení. Často chybí počítač, přístup k internetu, knihy v rodinách. Stává se, že rodiče nemohou platit školní pomůcky, volnočasové aktivity, což není výjimkou ani v jiných sociálně znevýhodněných skupinách.

Poměry v rodinách tedy hrají nějakou roli?
Pravdou je, že v některých rodinách podpora a vzory nefungují. Není výjimkou, že nikdo z příbuzných nemá ani střední školu. Většina mladých, kteří nepokračují ve studiu nebo v práci, nemá v okolí žádného absolventa střední školy, případně vysoké.

Jsou Romové na svoje úspěšné příbuzné a známé pyšní?
Jakmile někdo z rodiny nebo z okolí vystuduje a je úspěšný v práci, tak se zpráva o tom šíří v celé komunitě. Skoro každý chce být úspěšný a dobře zabezpečit svou rodinu. Každý takový vzor může ke vzdělání přivést x dalších mladých.

Občas sami Romové kritizují i přetrvávající patriarchát v rodinách, který nepřikládá moc velkou váhu vzdělání u dívek.
Mění se to, ale v řadě rodin stále rodiče nevidí vzdělání dětí jako prioritu, a u dívek ještě méně. Považují za větší přínos zapojit dívky do péče o rodinu a domácnost. Mladé ženy ve zmiňované věkové kategorii 16 až 24 let se už často starají o vlastní potomky nebo další členy rodiny. Postavení romské ženy se v některých tradičních rodinách upevňuje právě s počtem dětí. Ráda bych zmínila aktivity ženské skupiny Manushe, která se řídí mottem „Edukace, sebevědomí, emancipace“. Práce s romskými ženami je velmi důležitá. Romské ženy totiž bývají považované za hybatelky sociálních změn.

Nová vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková.
Romy bychom měli zapojit do dění a podpořit ty šikovné, říká nová zmocněnkyně

Proč mladí Romové ztrácejí motivaci pracovat?
Problémem bývá neukončené základní vzdělání, to ztěžuje cestu k dalšímu studiu a dobrému zaměstnání. V Ústeckém a Karlovarském kraji má jen základní nebo neukončené vzdělání 17 procent mladých lidí. Roli hraje i zadluženost, která velmi znesnadňuje možnost oficiálního zaměstnání.

Co by to mohlo zlepšit?
Cestou ke zlepšení je především spolupráce škol, neziskových organizací a rodičů. Neziskovky a někdy i městské části nabízejí motivační pobyty nebo kariérní poradenství a žákům a žákyním umožní zjistit víc o studijních oborech, pomůžou jim vybrat vhodný obor a motivují k dalšímu studiu. Situaci by pomohla také systémová finanční podpora zaměstnavatelů, kteří přijmou lidi v insolvenci.

Proti předsudkům bojují Romové například facebookovou skupinou Romové pracují. Zveřejňují tu fotky a příběhy Romů všech věkových kategorií a povolání, kteří přispívají společnosti a jsou inspirací pro ostatní.