Po půl roce Deník zjistil totéž: Romové uklízejí, sice jen někteří a za peníze města, ale ulice Chánova jsou jako ze škatulky.

Po silnici z Chánova do Mostu jde starší Rom. Má amputovanou pravou ruku, levou pomáhá ženě tlačit kočárek s dítětem. Míjejí zchátrálé autobusové nádraží s vyhořelými unimobuňkami, plevel vysoký na nástupišti až po pás a hromadu odpadků u vyrabované herny naproti výstupu z vlaků.

Nepořádkem vítá Most turisty. Kdyby ale zašli do Chánova, viděli by v romském ghettu čisté trávníky, kde by se dal hrát golf. Po půl roce nepřetržitého úklidu vypadají chánovské ulice stále lépe než některé ulice v Mostě. V lednu přitom hrozil Chánovu ekologický kolaps, protože před paneláky se válely desítky tun pohozeného smetí.

Kritici Romů, kteří znají sídliště jen z fotografií, článků a filmových dokumentů z období jeho zkázy, by i včera zažili postupné překvapení. Kdyby jim ujel autobus, museli by jako někteří Romové do Chánova pěšky po okraji prašné silnice, kde jezdí rychle i kamiony. Za čističkou odpadních vod, u autobusové zastávky pod Chánovem, se sice válejí obaly od nanuků a oplatek, ale cestou nahoru k sídlišti smetí mizí. Uprostřed Chánova se otáčíte dokola a kromě jednoho gauče u popelnic vidíte jen vzorný pořádek. V otevřeném okně základní školy se mihne hlava uklízečky s násadou smetáku. Pak spatříte romské ženy, jak zametají vajgly na silnici.

„Stačí dva dny neuklízet a byl by tu zase bordel jak v tanku,“ říká seniorka Helena Kollárová. V jedné ruce drží pojízdný kontejner, v druhé PET lahev s vodou. Je horko. Skupina uklízeček vyráží sbírat smetí ke školce. „Děti mají prázdniny,“ vysvětluje jedna z žen, proč mají více práce.

Chánovem projíždí ve Škodě Octavii podnikatel Josef Tonka. To on s podporou mostecké radnice úklid zajišťuje. Zastaví na zametené silnici a otevře okénko. Vypadá spokojeně. „Úklid hodnotím výborně. Výborně je slabé slovo,“ prohlásí od volantu. Říká, že lidé si na pořádek zvykli. Vyhazují prý odpadky i do malých košů. „Jsou plné, to dříve nebylo,“ poznamená.

Úklid a odvoz odpadu na skládku bude stát radnici 1,9 milionu korun, pokud podnikatel pořádek s místními zaměstnanci udrží do konce roku. Tonka připouští, že řada obyvatel čistotu ignoruje a hází věci na ulici. „Proto tu jsme,“ zdůrazní. Jeho lidé vyklidili i vybydlené byty v panelových blocích 3 a 7. Vchody jsou zazděné, aby se v nich nemohl vršit další nepořádek. Podmáčené sklepy ucpané dalšími tunami letitého odpadu čekají na vyklizení.

Zdemolovaný blok 12, extrémně vysoká nezaměstnanost, nízká vzdělanost, obrovské dluhy na nájemném a službách, nevyhovující infrastruktura, odstavení domů od teplé vody, rozkrádání majetku a další problémy dělají z Chánova nadále ghetto.

O zlepšení života se snaží dvě neziskové organizace – Dům romské kultury a Komunitní centrum Chánov. První z nich například pomáhá s údržbou zachovalých domů a s vyklízením vybydlených bytů. Komunitní centrum se věnuje sociální práci v rodinách, pořádá kulturní akce a podporuje talentované děti. Deset jich tancuje v dívčím souboru Sam Roma Sam, který vyhrává festivaly. „O prázdninách trénujeme každý den,“ říká vedoucí Zdeňka Cinová.

Město Most, vlastník sídliště, chystá rozsáhlé změny na sídlišti v oblasti bydlení, vzdělávání, zaměstnanosti a volného času. Pomoci má EU.