Akcionáři firmy AGPI, která vepřín vlastní, na pondělní valné hromadě souhlasili s převodem areálu na stát. „Naprostá většina (88 procent) s ním souhlasila, musíme však dodržet usnesení, které ukládá vyjednat pro AGPI co nejlepší podmínky a také co nejvyšší cenu,“ uvedl pro Písecký deník místopředseda představenstva zemědělské společnosti Jan Čech. Podle jeho názoru se v jednáních pokročilo, ale ještě není zdaleka rozhodnuto. „Svoji představu jsme ministerstvu kultury přednesli a bude záležet na tom, kdy a jak se postoje obou stran potkají,“ dodal Čech. Firemní areál se rozkládá na území 7,1 hektaru, v třinácti halách se chová 13 tisíc prasat. Požadovaná suma zatím nebyla zveřejněna. V minulosti se hovořilo o odhadní ceně 140 milionů, tržní by mohla být až dvojnásobná.

„Je to další významný krok k vyřešení letitého problému kolem vepřína v Letech. Vláda bude tento materiál pravděpodobně projednávat na přelomu srpna a září a hodlá vše uzavřít do říjnových voleb,“ uvedl pro ČTK lidovecký ministr kultury Daniel Herman. Sobotkův kabinet deklaroval jednoznačný zájem o vykoupení vepřína a odpovídající úpravu pietního místa.

ČESKÁ OSTUDA

„O odstranění prasečáku usilujeme 20 let. To, že na místě, kde umírali lidé, stojí výkrmna vepřů, je ostuda celé společnosti včetně Romů. Pro mě je rozhodnutí akcionářů AGPI tou nejlepší zprávou. Opravdu spokojeni ale budeme až ve chvíli, kdy vláda převede peníze na její účet a začne se bourat,“ řekl Deníku romský aktivista Čeněk Růžička. V letském pracovním táboře byla uvězněna jeho matka, zemřel tam její otec a pětiměsíční dítě, její tehdejší partner zahynul v koncentráku. „Neměli bychom zapomínat na to, co se za války dělo, na zločiny, které byly spáchány. Na Lety by se mělo hledět stejně jako na Terezín, utrpení nerozlišuje barvu kůže,“ dodává Růžička.

PRACOVNÍ, NEBO KONCENTRAČNÍ TÁBOR?

O tom, jak se postavit k vepřínu stojícímu na místě romského koncentračního tábora, se politici dohadují dvě desítky let. V neprospěch jeho zbourání zněly hlavně argumenty ohledně charakteru tábora. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš loni při návštěvě Varnsdorfu pronesl, že v Letech nebyl žádný koncentrák, ale tábor pro nepracující Romy. Podobný názor zastával i prezident Václav Klaus, který před dvanácti lety LN řekl: „Ukazuje se, že to s tím táborem je složitější. Že to byl původně pracovní tábor pro ty, kteří odmítali pracovat. Zdaleka nejen romský. Není to opravdu koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační tábor a vidí Osvětim, Buchenwald a tyto věci.“ Podle Čeňka Růžičky je podobný pohled nesmyslný, už proto, že většina Romů ze sběrných táborů v Letech a Hodoníně u Kunštátu skončila v Osvětimi.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková sdělila, že po případném podpisu kupní smlouvy bude následovat demolice výkrmny, asanace prostoru a zpracování projektové dokumentace k památníku. Definitivní úprava prostoru bude trvat několik let.

Areál již také zkoumali archeologové ze Západočeské univerzity. Loni na podzim dělali letecké snímky a geofyzikální průzkum, díky čemuž určili přesnou polohu tábora. „Věřím, že nejen hřbitov obětí s památníkem, ale celé místo bude vyhlášeno kulturní památkou, řekl Plzeňskému deníku šéf týmu Pavel Vařeka.

Z historie tábora v Letech u Písku