„Energetika je nejsilnější ruská zbraň. Asi málokdo má ruský smartphone, ruské auto nebo šaty,“ uvedl zvláštní vyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Kvůli tomu se také letos v březnu Evropská unie dohodla, že se této závislosti do pěti let zbaví.

Jen pro představu: V loňském roce EU dovezla 40 procent celkové spotřeby plynu, což představovalo 45 procent celkového dovozu z Ruska. U ropy to pak bylo 30 procent celkové spotřeby.

Evropský postoj má přitom mezi respondenty ankety Deníku značnou podporu. Téměř šedesát procent z nich si myslí, že se Česká republika musí závislosti na ruských energetických surovinách zbavit co nejrychleji. Smlouvu na dovoz levné energie by s Ruskem uzavřelo osmnáct procent čtenářů, a to jen za předpokladu, že by se jednalo o stanovisko v souladu s Evropskou unií.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Bartuška doplnil, že takovou závislost nemá ve světě nikdo a zbavit se jí bude složité v období příštích nejméně tří let. „Základní ruský mýtus je, že Evropa je chudinka, která byla svedena na scestí Amerikou a tuhle zimu bez ruského plynu nepřežije. Uvidíme. Bude pak zajímavé sledovat, pokud se nám to podaří, jak bude Rusko reagovat. Ta jistota, že se Evropa nemůže bez Ruska obejít, je absolutně rozšířena mezi ruskou elitou,“ řekl vyslanec.

Sankce? Ano, ještě zpřísnit

Začátkem října Evropská unie přijala už osmý balík sankcí, které obsahují například zavedení cenového stropu na ruskou ropu nebo zákaz vývozu strategických technologií do Ruska či naopak dovozu některých produktů jako dřevo a ocel. Stejně tak na sankčním seznamu přibyly tři desítky Rusů.

„Otázku, zda sankce ubližují více Rusku, nebo Evropě, považuji za součást dezinformačních praktik. Sankce mají určitým způsobem smysl,“ míní Jiří Hylmar, ředitel Finančního analytického úřadu, který má v České republice provádění sankčních opatření na starosti.

Připustil, že se sankce dotýkají i českých firem. Ty ale podle něho musejí vystoupit z komfortní zóny a hledat odbytiště svých výrobků jinde než na ruském a běloruském trhu. Je však přesvědčen, že dopad sankcí je na ruskou ekonomiku mnohonásobně vyšší.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Hylmarův úřad na základě vyhlášených sankcí dosud zmrazil majetek v hodnotě deseti miliard korun. „Naší základní filozofií je, že nebudeme doplácet na správu zmrazeného majetku byť jednou korunou. Představa, že někde zmrazíme majetek a ještě jim ho budeme platit, je pro nás nepřijatelná. Pokud si takový majetek na sebe nevydělá, dává nám zákon možnost ho prodat a utržené finanční prostředky zmrazit na účtu,“ doplnil.

Se sankcemi se přitom ztotožňuje i většina čtenářů v anketě Deníku. Skoro sedmdesát procent z nich by je dokonce ještě zpřísnilo. Naopak pro jejich zrušení bylo téměř dvacet procent respondentů. Nejpřísnější jsou v tomto ohledu čtyřicátníci a Pražané. Pro jejich zrušení se pak nejčastěji vyslovovali respondenti z Moravskoslezského kraje.

Již vyšlo:
STŘEDA 12. 10.: Rusko, nebo Ukrajina?
ČTVRTEK 13. 10.: Jak by se ke konfliktu měla postavit Česká republika?
PÁTEK 14. 10.: Ukrajinci a Ukrajina v Evropě a České republice
VÍKEND 15.-16. 10.: Rusové v Evropě a České republice
PONDĚLÍ 17. 10.: Jsou energie a inflace důležitější než válka?

Co bude dál:
ÚTERÝ 18. 10.: Válka a média
STŘEDA 19. 10.: A co bude, až válka skončí
ČTVRTEK 20. 10.: Shrnutí tématu