Prorokování odborníků, že tu s námi roušky už zůstanou a budou se jimi lidé dobrovolně chránit i před chřipkami a dalšími respiračními onemocněními u sebe vylučuje. „Pokud nepůjde o tak nebezpečnou a infekční nákazu jako je covid, rouškou se proti běžným nemocem bránit nemíním,“ dodává Anežka Brziaková.

Pálení, řezání, pocit tlaku, občas i mírné bolesti hlavy? Na vině mohou být i špatně nasazené respirátory.
Lékaři upozorňují na nový jev: Pálení očí kvůli respirátorům

Odkládání roušek a respirátorů už nyní potvrzuje opakovaně Policie ČR i městské hlídky. S přibývajícím teplem se dá nechuť k nošení ochranných pomůcek předpokládat. Pokles zájmu ve druhé vlně evidují i ti, kteří ochranné pomůcky vyrábějí. Například skupina 3D tiskařů z Karlovarského kraje. Na jaře 2020 jako dobrovolníci začali tisknout ochranné štíty, brýle a také takzvané rouškolapky, pomůcku na držení roušek na uších. Rozdali tisíce kusů do nemocnic, domovů důchodců, na úřady nebo i jednotlivcům. Hlad po nedostatkovém zboží už ale nevládne. „Zájem oproti první vlně je mnohem menší,“ potvrzuje člen skupiny Matyáš Michl.

Příčinu on sám ale vidí spíše v malé propagaci skupiny, která se ve druhé vlně zaměřila jen na sociální sítě. „V první vlně jsme vytiskli přibližně 3500 ochranných prostředků, v této vlně jsme vytiskli necelých 800 rouškolapek,“ vypočítává Michl. Skupina ale stále zaznamenává ze strany společností solidaritu, například při poskytování výrobních materiálů.

Ilustrační snímek
Češi se díky covidu naučili být čistotnější. K lékaři se ale stále bojí

Průzkum, který by mapoval chuť veřejnosti k nošení roušek po pandemii, zatím nevznikl. Názor se ale možná dá odvodit od těch, které proběhly v minulosti. Například v únoru 2021 zveřejnila výsledky agentura Nielsen Admosphere. Z toho vyplynulo, že jen necelá třetina dotázaných pravidelně ochranné pomůcky mění tak, aby byla zachována jejich funkčnost. Ostatní potvrdili, že roušky nosí opakovaně, v devatenácti procentech případů jen jednu a tu samou na delší časové období bez průběžné sterilizace.

Zdroj: DeníkNaopak oblast, kde roušky bohužel přetrvají i měsíce a možná roky po pandemii, je životní prostředí. Podle nadnárodní organizace OceansAsia, která monitoruje stav oceánů, se během roku 2020 vyrobilo zhruba 52 miliard jednorázových roušek. Více než jeden a půl miliardy z nich mělo skončit v oceánech. Lepší to ale není ani v českých luzích a hájích, na zapomenuté či odhozené roušky už narážíme všude. „„Ústenky nakoupené v hypermarketech mohou tlít v přírodě od dvaceti až do dvouset let,“ připomíná Alena Myslíková Fučíková z Univerzity Hradec Králové.