Ministerstvo s interpretací výsledku kontroly ale nesouhlasí, rozdělení peněz bylo schváleno vládou již během kontroly NKÚ, sdělila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na rozdělování peněz z "Programu péče o národní kulturní poklad" v letech 2012 až 2017. Peníze z tohoto programu mají zlepšit podmínky pro uchovávání kulturního dědictví, o které pečují některá významná muzea, knihovny a archivy. Používány jsou na opravy, dostavby nebo modernizace budov či jejich údržbu, ale také například na výstavbu technicky odpovídajících depozitářů.

Peníze začalo ministerstvo rozdělovat v roce 2007, s ukončením programu se počítalo v roce 2014, původně měly být finance použity na sedmnáct akcí. "Program ale není ani po více než deseti letech ukončen, vyčerpáno bylo jen 4,2 miliardy korun z připravených deseti miliard korun a peníze z programu se budou rozdělovat minimálně do roku 2020," uvedl NKÚ.

Podle ministerstva je námitka, že program není ukončen, irelevantní. "Zařazování nových titulů do programu bylo také podmíněno rozhodnutím o neuskutečnění výstavby nové budovy Národní knihovny na Letné v roce 2010," uvedla Cigánková. Největší akce se navíc uskutečňují v letech 2017 až 2020, například rekonstrukce hlavní budovy Národního muzea, rekonstrukce a revitalizace Klementina či rekonstrukce historické a provozní budovy Státní opery.

Za prodlužováním programu je například to, že zpoždění nabíraly podpořené akce, z 29 jich nenabralo zpoždění jen pět. Ministerstvo kultury uvedlo, že se na zpožďování podepsaly například průtahy v zadávacích řízeních, komplikovaná projednávání úprav nebo nepředvídatelné archeologické nálezy.

NKÚ u dvou kontrolovaných akcí našel další důvody, kvůli kterým se zpožďovaly a vznikaly také náklady, kterým se mohlo předejít. "Při vybudování nového centrálního depozitáře UPM (Uměleckoprůmyslového musea) posuzovalo a schvalovalo ministerstvo kultury dlouhých 21 měsíců zadávací dokumentaci a během této doby změnilo způsob zadání z otevřeného řízení na uzavřené a zase zpět," zjistili kontroloři.

Podle nich se kvůli tomu výstavba depozitáře nakonec uskutečnila ve stejné době jako oprava historické budovy. UPM proto muselo sbírky i své pracovníky umístit do náhradních prostor, za jejichž pronájem a provoz se zaplatilo jen ze státního rozpočtu téměř jedenáct milionů korun. "Obě tyto akce byly původně záměrně plánovány tak, aby neprobíhaly ve stejném termínu a UPM tyto náhradní prostory nepotřebovalo," upozornil NKÚ.

Při prověřování přípravy expozic v hlavní budově Národního technického muzea kontroloři zase zjistili, že některé termíny a cíle byly nastaveny nereálně, čímž vznikly náklady, kterým by se jinak dalo vyhnout. Za přípravu expozice "Prvních sto let Národního technického muzea", kterou muzeum nestihlo včas připravit a muselo ji zrušit zaplatilo téměř 400 000 korun.

Expozici "Hnací stroje a motory" zase nakonec zrušilo kvůli její přílišné složitosti, přičemž před jejím zrušením na ni vynaložilo přes 200 000 korun. V případě expozice "Hornictví" nechalo Národní technické muzeum vytvořit projektovou dokumentaci za téměř 650 000 korun, podle které ale nakonec nepostupovalo.

"Celkově však jde jen o dílčí nedostatky - vybudování expozic muzea financovaných z tohoto programu vyšlo dohromady na 164 milionů korun," uzavřel NKÚ.