Bylo krátce po poledni 16. září roku 1817, kdy se tehdy šestadvacetiletý Václav Hanka vydal se svým přítelem Janem Sklenčkou, kaplanem Pankrácem Ignácem Borčem a dalšími do kobky ve věži královédvorského kostela sv. Jana Křtitele. Původně si tam Hanka šel prohlédnout šípy z husitské doby. Náhoda, osud či vypočitatelnost Hankova tomu však chtěla, že se z návštěvy kobky vyklubala zápletka detektivky, která dodnes nemá jasného pachatele.
Při šmejdění po kobce totiž právě kaplan Borč podal Hankovi zaprášené pergameny. Později se ukázalo, že nejde o latinské texty, ale o údajně nejstarší doklad počátků české literatury z 9. až 14. století. Prakticky záhy poté se však kolem listů o velikosti 12 krát 8 centimetrů začaly rojit pochybnosti o jejich pravosti. A tyto dohady neustaly dodnes.
„Všemu tomu humbuku, který trvá prakticky dodnes, předcházelo pozvání Václava Hanky od svého spolužáka z hradeckého gymnázia Jana Sklenčky. On věděl, že se Hanka zajímá o staročeské památky a řekl mu, že v místním kostele jsou hroty šípů z husitské doby,“ nastínil začátek více než 200 let trvajícího sporu o rukopisy znalec královédvorské historie a průvodce po zdejším kostele sv. Jana Křtitele Josef Langfelner.
Když pak navštívili spolu s kaplanem děkanského kostela kobku se šípy, „vypadly“ na ně rukopisy. „Podle jednoho ze zápisů Hankovi Borč podal pergameny ze skříně. Druhá verze hovoří o tom, že zde hůlkou proklepávali zdi a nalezli zazděný výklenek s pergameny. Z těch se později vyklubaly právě Rukopisy,“ dodal Langferner.
Jsou rukopisy pravé?
Sám průvodce se však i přes spory ohledně pravosti kloní na stranu těch, kteří považují rukopisy za pravé. „Je několik indicií, že tomu tak skutečně je. Sám Hanka nebyl s to napsat takové básně,“ dodal znalec historie a nasměroval všechny pochybovače, kteří stále věří tomu, že byl Hanka plagiátor, na nedávný nález. „Před třemi lety se asi našel skutečný autor básní. Měl by jím být rakovnický písař a básník David Crinitus Nepomucký z Hlavačova (1531-1587). Styl jeho básní i témata tomu nasvědčují,“ doplnil Langferner.
O pravosti rukopisů nepochybuje ani ředitelka Městského muzea Dvora Králové Dana Humlová. Ať tak či onak, nález rukopisu byl důležitý pro právě vznikající České národní obrození. Tedy dobu, kdy národy celého Rakouska-Uherska začaly mluvit o svobodě a hledaly své určení. Na základě rukopisů tak mohla vzniknout velká umělecká díla, která povzbuzovala všechny Čechy,“ uvedla Humlová.
Muzeum při příležitosti 200 let od nalezení rukopisu udělalo také anketu mezi lidmi. „I v našem městě kolují stále dohady, zda jde o pravé dokumenty, či o falza. Ale z ankety vyplynulo, že většina lidí o pravosti nepochybuje,“ dodala ředitelka muzea.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
