Krizový štáb ministerstva zahraničí se v úterý zabýval ochranou zaměstnanců velvyslanectví a českých občanů na Ukrajině. Podle Lipavského zatím nebude vydávat pokyn k evakuaci personálu českých zastupitelských úřadů.

Ministerstvo zahraničí nicméně nedoporučuje Čechům cestovat do rizikových příhraničních oblastí. „Protože na Ukrajině hrozí náhlé zhoršení situace, prosíme občany, aby necestovali do příhraničních oblastí na východě a severu země. Také apelujeme na to, aby se Češi pobývající na Ukrajině registrovali v systému DROZD. Budeme tak o nich vědět a budeme schopni jim lépe pomoci, bude-li to potřeba," upřesnil ministr zahraničí.

Na agresi odpovíme

Česko podle Lipavského stále věří v diplomatické řešení krize. „Deeskalace napětí se přes veškerou snahu bohužel nedaří, Rusko nadále zhoršuje situaci. Úzce spolupracujeme s partnery z NATO a v případě jakékoli agrese musí být odpověď rychlá a silná. Jsme tak připraveni přijmout rozsáhlé sankce vůči Rusku. Připravujeme se na nejhorší scénář, ale stále věříme v to, že diplomatické úsilí pomůže situaci úspěšně vyřešit" informoval Lipavský.

Lipavský také uvedl, že se začátkem února sám vydá k liniím dotyku na východě Ukrajiny, aby zemi vyjádřil podporu. Na návštěvu má letět ve dnech 7. a 8. února vládním speciálem z Bratislavy. Cestovat bude i se slovenským ministrem zahraničí Ivanem Korčokem a rakouským protějškem Alexanderem Schallenbergem.

Ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský (na snímku z 30. prosince 2021).
Napětí na Ukrajině: Ministři EU s Blinkenem potvrdili jednotný postup vůči Rusku

V souvislosti s hrozbou ruské agrese vůči Ukrajině se v úterý 1. února sejde Bezpečnostní rada státu, řekl v úterý ve Sněmovně premiér Petr Fiala (ODS). Ten situaci označil za vážnou, věří ale v její diplomatické řešení.

Už ve středu vláda podle premiéra projedná darování dělostřelecké munice Ukrajině. „Čelíme jedné z největších hrozeb pro evropskou bezpečnost za poslední desetiletí. Vidíme všichni, že Rusko opakovaně eskaluje situaci ve vztahu k Ukrajině přes všechny snahy o dialog jak ze strany Evropy, tak ze strany Spojených států," uvedl před poslanci Fiala. Zvyšující se přítomnost ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou pokládá za "neodůvodněnou a neoprávněnou" aktivitu.

„V zájmu České republiky určitě není jakákoli eskalace konfliktu. Jasně odmítáme jakoukoli agresi ze strany Ruska. Věříme a děláme všechno pro to, aby řešení bylo diplomatickou cestou," zdůraznil Fiala.

Zdroj: DeníkVláda se záležitostí zabývá podle něho už delší dobu. Příslušné resorty se od prosince připravují podle ministerského předsedy na nejhorší možné scénáře konfliktu, zabývají se možnými dopady na Česko i pomocí. „Touto situací se budeme konkrétně zabývat na Bezpečnostní radě státu, která je svolána na 1. února," řekl Fiala.

Americký prezident Joe Biden v úterý upozornil, že zváží uvalení sankcí přímo na ruského prezidenta Vladimira Putina, pokud Rusko napadne Ukrajinu. Varoval také, že ruský útok by měl obrovské globální následky, uvedla agentura Reuters.

O stažení rodinných příslušníků pracovníků ambasády či přímo části jejích zaměstnanců už kvůli hrozící ruské invazi rozhodly například Spojené státy nebo Británie. USA například doporučily, aby američtí občané opustili zemi kvůli hrozící ruské invazi. Podle televize BBC začala zaměstnance svého zastupitelského úřadu v Kyjevě stahovat rovněž Británie, odjede jich asi polovina. Ukrajina označila rozhodnutí USA za předčasné a přehnané.

Evakuovat se z Ukrajiny v úterý nařídila rodinám diplomatů působících v Kyjevě také Kanada. Pokyn odjet ze země se má týkat manželek pracovníků kanadského velvyslanectví a dětí mladších 18 let. „Bezpečnost kanadských diplomatů a jejich rodin je bezpochyby prvořadá," prohlásil už v pondělí kanadský premiér Justin Trudeau. V Kanadě žije početná komunita lidí ukrajinského původu.

Výcvik ukrajinských vojáků v městském parku v Kyjevě 22. ledna 2022
Do Kyjeva dorazila další pomoc z USA. Američané ze země stahují rodiny diplomatů

Analogické kroky v obavě, že ruský prezident Vladimir Putin již brzy může dát rozkaz k vpádu na Ukrajinu, podnikly taktéž Německo a Austrálie, poznamenala agentura Unian.

Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi.