Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rusy gulagy nezajímají, Češi je za ně mapují

Praha /INFOGRAFIKA/– „Na samotku posílali lidi z různých důvodů. Ztratil jsi válenku nebo ti ji někdo ukradl – jdeš na samotku, nezabývali se tím, kdo ji opravdu ukradl," vzpomíná bývalý vězeň Vasilij Basovskij na život v jednom ze sovětských pracovních táborů, tzv. gulagů.

22.6.2015 151
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: čtk

Ty nebyly jen postrachem Rusů, skončilo v nich také hodně Čechů. Právě před 70 lety, v období těsně po skončení 2. světové války, probíhala jedna z vln represí.

Rusové se k této části své historie příliš neznají. 
17 z mnoha dochovaných sovětských gulagů se však podařilo zmapovat české expedici pod vedením předsedy sdružení Gulag.cz, badatele Štěpána Černouška, který se historií Ruska 20. století zabývá již 20 let. Jde o zcela unikátní projekt, který nemá ve světě obdoby a získal si celosvětový ohlas.

„Žádnou osobní motivaci 
k tomu nemám, nikdo z mých příbuzných vězněm gulagu nebyl. Vždy mě ale zajímal tento region jak z hlediska cestovatelského, tak historického. Zmapovat gulagy mě napadlo, když jsem na satelitní mapě kdesi u polárního kruhu objevil zachovalý tábor. 
A zjistil jsem, že takových je spousta. Říkal jsem si, že přece není možné, že se o tom vůbec neví. Jak to, že z německých koncentráků jsou dnes navštěvovaná muzea a v Rusku není jediné muzeum z bývalého stalinského lágru?" vysvětluje Štěpán Černoušek.

V roce 2009 uspořádal první výpravu a zjistil, že některé tábory jsou dochované včetně vězeňského vybavení, dokumentů či dopisů vězňů.

3D modely

A tak vznikla myšlenka zakonzervovat tento stav alespoň elektronicky a nafotit panoramatické snímky, které by se poté daly zrekonstruovat ve 3D modelu. Celkem zatím proběhly tři expedice. Terén je však těžko přístupný – močály, bažiny, zmrzlá tundra. Dostat tam několik lidí 
a techniku není jednoduché.

„Letíme třeba 200 km vrtulníkem z nejbližšího městečka, pak jdeme dál s batohem naloženým potravinami, pitím, léky a technikou, stovky kilometrů kolem nic není. Třeba 30 km se prosekáváme mačetami a pak teprve dorazíme 
k prvnímu táboru," popisuje Štěpán Černoušek. Nejintenzivnější je prý vždy první vstup do tábora. „Nacházíme osobní předměty vězňů, dopisy, místo začne ožívat příběhy konkrétních lidí. To si tam ale nesmím připouštět. Dožene mě to až po návratu z expedice. Většinou z toho onemocním," popisuje Štěpán Černoušek výpravy do ruské divočiny.

Tábory však ohrožuje divoká příroda, lesní požáry i místní lovci, využívající dřevo 
a dokumenty na podpal, aniž by si uvědomovali jejich historickou hodnotu. „V Rusku se s pamětí národa až na výjimky vůbec nepracuje. Ruská společnost se na rozdíl od té německé nikdy nepodívala pravdě nepokrytě do očí. Neoznačila sovětský režim za zločinný, přestože má na svědomí miliony mrtvých.

V čele země je plukovník KGB. V souvislosti s anexí Krymu a válkou na Ukrajině propaganda ještě zhoršila. To je nesmírně nebezpečný trend, který souvisí s Putinovým režimem. Latentně byla tato nostalgie po stalinismu a sovětském systému v Rusku přítomná vždy, ale nikdy si ji nejvyšší vedení nedovolilo ventilovat jako teď. Současné Rusko opakuje sovětskou propagandu, aby obhájilo Putinovu velmocenskou politiku, odkazující v mnohém na Sovětský svaz, který mytizuje do podoby jakéhosi ideálu," uzavírá Štěpán Černoušek.

Gulagy.

Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů řekl regionálnímu Deníku: V Československu zatýkala speciální jednotka Směrš

Konec druhé světové války neznamenal jen osvobození. Vzápětí zde začala operovat ruská NKVD a posílat vytipované osoby do sovětských lágrů. Nebylo to však zdaleka poprvé, kdy se Češi do gulagů dostávali. Jak říká historik Adam Hradilek, v sovětských pracovních táborech jich skončilo mnoho již ve 
30. letech.

Koho se dotkla vlna represí po druhé světové válce?
Hlavně těch, kdo utekli do Československa před rudým terorem a bolševismem. Byli to často intelektuálové, případně osoby, které Sověti vnímali jako hrozbu pro poválečné ovládnutí Československa. Souběžně s osvobozením na území Československa operovala speciální jednotka NKVD Směrš, která měla zatýkání za úkol.

Jak to konkrétně probíhalo a co se s lidmi po zatčení dělo dál?
Směrš měla předem připravené seznamy lidí, o které měla zájem. Pozatýkali je a udělali s nimi první výslechy ještě na našem území. K dispozici měli vilu ve Střešovicích, kde zřídili vyšetřovací věznici. Už tam docházelo 
k úmrtím. Odtud zatčené osoby převáželi do sběrných center, kde je soustřeďovali před transportem do SSSR. Jedním z nich byla Osvětim. Odtud byli posláni do Moskvy, souzeni a posíláni do gulagů.

Jak se k činnosti NKVD na našem území tehdy stavěli českoslovenští politici?
Vyznačovali se úslužností vůči sovětským orgánům i bezmocí. Jako výraz pocitu spoluodpovědnosti české úřady před deseti lety odškodnili oběti únosů či jejich potomky. Poněkud jiné to bylo v případě první vlny represí ve 30. letech. Tehdy se československé orgány snažily zjistit, co se s našimi občany v Sovětském svazu děje a žádaly o jejich propuštění, většinou však bezúspěšně.

Můžete popsat zatýkání Čechů 
v SSSR ve 30. letech?
V období kolektivizace počátkem 30. let byli Češi v Rusku vystaveni obrovským represím. Šlo o celé krajanské vesnice. Například na Ukrajině proběhl velký zátah na vedoucí představitele krajanských spolků a českých komunit. U soudu v Charkově bylo najednou souzeno 40 Čechů, mezi nimi i mnoho učitelů, proto bývá tento proces nazýván „Proces s českými učiteli". Ti přišli koncem 
20. let do českých vesnic, aby tam pomáhali vyučovat. Deset z nich bylo odsouzeno k trestu smrti, další na léta žaláře.

Meziválečné represe se kromě toho dotkly i lidí, kteří odešli z Československa z ideových důvodů, třeba řady komunistů.
Část jich byla pozatýkána, obviněna ze špionáže a poslána do gulagu nebo dokonce rovnou popravena. Během let 1936–1937 bylo popraveno nebo jinak zahynulo asi 700 etnických Čechů. Byli to zejména starousedlíci, kteří odešli na území pozdějšího Sovětského svazu někdy v polovině 
19. století.

Kolik Čechů se do gulagů dostalo celkem?
V našem výzkumu se nezaměřujeme pouze na Čechy, ale celkově na Čechoslováky – například podkarpatské Rusíny, Židy nebo i Čechy usazené na území Sovětském svazu. V tomto smyslu se represe dotkly přibližně 
25 000 osob.

A pokud jde o osoby přímo 
z českých zemí?
Tady se perzekuce týkala zejména Židů, kteří utekli před nacismem. Utíkali nejprve do Polska a pak dál na východ. Když Sovětský svaz vpadl v roce 1939 do Polska a část ho v souladu se sovětsko-německým paktem zabral, ocitli se najednou na sovětském území. Velká většina z nich byla pozatýkána a poslána do gulagů. Kromě českých Židů se do gulagů dostalo i několik stovek Čechů nežidovského původu.

Z jakého důvodu?
Obvinili je například z nelegálního přechodu hranice či pobytu na sovětském území bez řádného povolení. Někteří byli též nařčeni ze špionáže, neboť sovětský režim byl velmi paranoidní vůči všem ze Západu.

Jaké byly sazby?
Za nelegální překročení hranice obvykle 3 roky gulagu, za špionáž 5 až 8 let.

Jak žili navrátilci z gulagu?
Jak kteří. Někteří dokonce udělali kariéru, například nechvalně známý prokurátor Karel Vaš. Ten byl několik let vězněm v gulagu a ještě tam se stal spolupracovníkem NKVD. Osobní zkušenost nezpůsobila žádný obrat v jeho smýšlení. Naopak, to nejhorší, co se v Sovětském svazu dělo, se snažil aplikovat 
v Československu. Byl přímo odpovědný za smrt několika lidí v období politických procesů, včetně Heliodora Píky. Ten paradoxně umožnil propuštění Vaše z gulagu a sám později Vašovým přičiněním dostal oprátku. S Vašem jsem mluvil několik měsíců před smrtí a ničeho nelitoval.

Denisa Haveldová

Autor: Redakce

22.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 151
SDÍLEJ:

SERVIS

Úprava běžeckých tratí v Jeseníkách
23

Běžkaři v Jeseníkách mají lepší stopu. Podívejte se na rolbu v akci

Michal Birner
EXKLUZIVNĚ
14

Útočník Michal Birner před čtvrtfinále OH: Americe máme co vracet

Epochální turínský finiš zajistil Neumannové nesmrtelnost: Byl to trochu "omyl"

/VIDEO/ České běžecké lyžování neprožívá ideální časy. Tedy co se profesionálů týče. Amatérů ve stopách je stále dost. Po nedávném odchodu Lukáše Bauera do sportovního důchodu bychom velmi těžko hledali jeho nástupce. Mezi ženami je pak čekání na světové výkony ještě delší.

Strojírenský olej ohrožuje v práci až 500 tisíc Čechů, riskují kloubní nemoci

Téměř půl milionu zaměstnanců průmyslových firem v Česku ohrožuje strojírenský olej, který výrazně zvyšuje riziko vzniku revmatické artritidy. Na tento fakt upozornili lékaři a poradci pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci ze společnosti ARDON SAFETY a Bureau Veritas.

AKTUALIZOVÁNO

OBRAZEM: Karolína Erbanová už má na krku olympijský bronz

Karolíně Erbanové, české rychlobruslařce, která získala bronz ve sprintu na 500 metrů, už se od úterý houpe na krku bronz! V České republice lidé právě obědvali, když si sympatická sportovkyně v Pchjongčchangu užívala medailového ceremoniálu.

dTest: Bílý prášek do kávy? Do mléka má daleko

Coffee creamer, bělidlo do kávy, instantní sušená pochoutka od kávy. To všechno jsou různé názvy pro instantní přípravky do kávy. Pro zjednodušení se jim říká sušená smetana. Od opravdové smetany je ale dělí řada příměsí. Spotřebitelský časopis dTest porovnal šestnáct výrobků k zabělení černé kávy. Ve srovnání s opravdovým sušeným mlékem obsahují místo mléčného tuk rostlinný a celou řadu „éček“.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT