Největší změnou, kterou pocítí každý řadový rybář, je zredukování druhů rybářských lístků. Dosud bylo možné získat lístek na jeden rok, tři roky, deset let nebo dobu neurčitou. Lístky na rok a tři léta se ale zruší.

Změna se podle mluvčího České rybářského svazu Lukáše Mareše dotkne nejvýrazněji nejstarší generace rybářů. „Lístky vydávané na kratší období mohli využívat spíše starší rybáři, kteří už neměli zájem o lístek například na dobu deseti let. Podle informací z Ministerstva zemědělství se po zavedení lístků na dobu neurčitou, tedy doživotně, stále zvyšuje jejich počet, přičemž počet lístků vydávaných na jeden a tři roky se snížil tak, že nedává z důvodu administrativní zátěže úřadů smysl tento typ lístku nadále zachovávat,“ vysvětluje.

Nová pravidla se naopak nijak nedotknou rybářských lístků na třicet dní, pro jejichž vydání není nutné dokládat kvalifikační předpoklady a rybářské vzdělání.

Vydrám se v Česku daří. V rybářských revírech ale způsobují obří škody
Vydrám se v Česku daří. V rybářských revírech ale způsobují obří škody

Změny se ale dotýkají i samotného lovu, nový předpis sjednotí dobu lovu přívlačí a muškařením ve pstruhových rybářských revírech. Obě metody se v současné době prakticky překrývají a rozdíl je minimální.

„Vláčet na pstruhových revírech na podzim půjde s pouze s jednoháčkem. Pokud to místní podmínky vyžadují, uživatel revíru může s ohledem na ochranu některých druhů ryb pravidla lovu přívlačí, ale i ostatních metod, oproti legislativě zpřísnit,“ podotýká Mareš.

Zdroj: DeníkNovela vyhlášky také zjednoduší administrativní zátěž spojenou se zkouškami rybářské stráže. Současná legislativa nutí vést záznamy o výsledku a průběhu zkoušek strážců na dobu padesáti let, nově to bude jen deset let. Kdy přesně ale vyhláška začne platit, není zřejmé. Ministerstvo už předpis poslalo do připomínkového řízení. Do uzávěrky ale resort na dotazy Deníku neodpověděl.  

Jedna důležitá novinka však už platí. Do Rybářského řádu Českého rybářského svazu (ČRS) se zapracovala takzvaná invazní novela. „Při lovu v rybářských revírech i v rybníkářství se zakazuje vrátit po ulovení zpět do vody invazní nepůvodní druh na unijním seznamu a použít takový druh jako nástražní rybu,“ upozorňuje Mareš. V našich vodách se nacházejí tři invazní druhy: střevlička východní, slunečnice pestrá a sumeček černý. Výlov invazního druhu pak musí rybář zapsat stejně jako jiné druhy ryb do povolenky k lovu pro další evidenci.

Rybářů přibývá

Rybáři se v Česku sdružují pod Českým rybářským svazem, který má momentálně 262 tisíc členů. Na rozdíl od myslivců, počty rybářů stoupají. Daří se jim v kategoriích děti a mládež, z celkového počtu členů svazu je přes 35 tisíc členů mladších osmnácti let. Pomáhají k tomu i akce, jako je První povolenka zdarma, kdy rybář mladší patnácti let může získat svou premiérovou povolenku bezplatně. To přijde vhod především dětem, které nejsou z rybářské rodiny.

Více otevřít lesy lidem, a tak získat mladou krev do řad myslivců. Takový cíl vyhlásil pověřený ředitel Jiří Groda, který od prosince vede státní podnik Lesy České republiky
Jak nalákat lidi do lesa? Myslivecké spolky zřejmě přijdou o pronajaté honitby

„Spousta dětí se k rybaření dostane oklikou, třeba přes čas trávený s kamarády nebo se jim zalíbí nabídka kroužku. Pro rodinu to pak může být zajímavé, nemusí povolenku kupovat sami a mají možnost se bez nákladů přesvědčit, jestli dítě skutečně rybaření baví, chce se mu věnovat nebo zájem po krátké době opadne,“ dodává Jan Skalský ze Severočeského územního svazu ČRS.

Revíry a rybaření

Většinovým uživatelem rybářských revírů v České republice je Český rybářský svaz. Hospodaří na 1379 revírech. Z toho je 468 pstruhových. Celkem rybáři obhospodařují 35 384 hektarů.

Pokud se člověk chce stát se rybářem, podá si přihlášku do místní organizace rybářského svazu. Na vybrané pobočce absolvuje test znalostí, po úspěšném vykonání následuje cesta na obecní úřad či magistrát, kde si zakoupí rybářský lístek. Pro praktický výkon rybářství je ale ještě nutné získat povolenku, prodávají se na rybářském svazu. Povolenky se dělí na pstruhovou nebo mimopstruhovou a také podle různé geografie, od celosvazové na územní i podle časového ohraničení.