Ryby na suchu? Na říční přechody pro pstruhy či parmy v Česku scházejí peníze

Pomocné stavby pro migraci ryb na jezech, hrázích či u vodních elektráren přibývaly doposud tempem jednotek ročně. Podle ochránců přírody však již druhým rokem žádné nové projekty nejsou. „Investoři stále čekají na vypsání nových dotačních výzev Operačního programu životní prostředí,“ sdělil odborník na péči o vodní ekosystémy Pavel Marek z Agenturu ochrany přírody a krajiny.

Neprostupná bariéra

Na mapě vodních toků tak stále většinově svítí červené body neprostupných migračních bariér. Státní podniky povodí Labe, Vltavy, Ohře, Odry a Moravy na seznam priorit zprůchodnění tuzemské říční sítě zařadily v nejvyšších kategoriích dohromady třiadvacet míst. „Jedním ze zásadních je Střekov v Ústí nad Labem, proti proudu vstupní brána na naše území. Tamní rybí přechod je starší a funguje jen omezeně pro některé druhy ryb,“ řekl Marek.

Podle Jiřího Musila z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka, který se svým týmem sledoval funkčnost tohoto přechodu, jím i tak migrují během sezony desetitisíce ryb. „Pokud by byl přechod bezproblémový, dozajista půjde o stovky tisíc mnoha rybích druhů Labe," sdělil.

Velké změny mají pokračovat na středočeské Berounce. Ta se začala před lety pro ryby zprůchodňovat nezvykle opačně, od Plzně k Vltavě. Nyní experti řeší další profily. Díky novele zákona o vnitrozemské plavbě totiž Berounka v úseku Radotín–Hýskov již není na seznamu dopravně využitelných cest. „Máme nakročeno k celkovému migračnímu zprůchodnění Berounky. O změnu jejího statusu splavnění jsme usilovali celých dvacet let,“ uvedl Marek.

Zásoby potravin požírají škůdci. Nový přístroj má nyní ochránit i rezervu státu

Rybochody mají v českých zemích staletou tradici. Jak však odborníci přiznávají, většina těch starých není funkční. Monitoring ukázal, že některými nepropluje žádná. „Efektivní rybí přechody nalákají vodní živočichy, umožní jim vstup a bezproblémovou průchodnost do horní vody. Proplutí by mělo být energeticky nenáročné,“ shrnul Marek s tím, že typů přechodů je hned několik, podle místní překážky, druhové skladby ryb a možností výstavby.

K prokázání skutečné takzvané biologické funkčnosti těchto vodních staveb používají ichtyologové řadu metod. „V poslední době zvláště moderní pokročilé biotelemetrické metody, založené na odlovu ryb na lokalitě, jejich značení elektronickými, radiovými nebo akustickými značkami," upřesnil Musil z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Zdroj: DeníkCílem sledování chování takto značených vodních živočichů je hodnocení jejich úspěšnosti při nalezení a migraci tratí rybího přechodu. „Výsledky monitoringu pak slouží nejen k pochopení proč a za jakých podmínek se ryby takto chovají a například migrují, ale často současně umožňují navrhnout skutečně efektivních opatření, která rybám pomáhají," doplnil.

K modernizaci starších rybochodů stavebně mnohdy nejde přistoupit, jsou totiž příliš prudké. Nezbývá tak než postavit nové. Kde to jde, tak ideálně v pozvolnějším sklonu a přírodní podobě, jako dnovou peřej nebo obtokové koryto.

I nové rybí přechody však narážely na problémy. Například zájmy rybářů. Chránili si své revíry, kam vysazují vlastní ryby. Zprůchodněním toku by se vše spojilo, čemuž se někteří z nich bránili. „Spory jsme překonali, pozitiva rybochodů převažují. Na páteřních tocích došlo například ke zlepšení migrace úhořů. Důležité jsou i rybám přátelské turbíny u malých vodních elektráren,“ řekl Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.