Nerespektování výstražných světel je totiž jedním 
z nejčastějších příčin nehodových událostí na železnici. Statistiky Drážní inspekce ukazují, že jen loni se na železničních přejezdech stalo 187 nehod, při nichž zahynulo 44 lidí.

Ministerstvo dopravy tvrdí, že s mimoúrovňovým křížením silnic a tratí to není zase tak jednoduché. Původní projekty totiž s mimoúrovňovým křížením nepočítaly 
a tratě se nacházejí v zastavěném území. „U stávajících tratí je to problém, protože mímoúrovňová trať se musí naprojektovat už od začátku. V zastavěném území je toto řešení ale prakticky nerealizovatelné," uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Neřold.

Každopádně s takovým řešením už současné projekty počítají. „Všechny tratě, které jsou projektovány na rychlost vyšší než 160 kilometrů v hodině, jsou připravovány pouze s mimoúrovňovým řešením," doplnil. Taková bude například chystaná trať Brno – Přerov.

Desetkrát dražší

Mimoúrovňové křížení ovšem není levné. Zatímco přejezd vyjde na šest až osm milionů korun, při mimoúrovňovém křížení už projektanti musejí počítat s částkou 60 až 100 milionů korun.

Čísla drážních inspektorů uvádějí, že loni se na přejezdech se závorami stalo 30 nehod. Odborníci ovšem poukazují na to, že nejčastěji řidiči hřeší na přejezdech s výstražnými světly, ale bez závor. Loni na nich zahynulo 25 lidí při 87 nehodách. „To svědčí o lidské blbosti," řekl Robert Drozda.

Přitom řidiči, kteří ignorují červená výstražná světla a vjedou na přejezd, nemají mnoho času, aby se z něho bez úhony dostali a navíc neohrozili ostatní. „Mají asi 20 sekund na to, aby opustili přejezd. Řidič může jedině závoru přerazit a jet. Určitě necouvat," přiblížil Drozda.

Tak se měl podle ředitele Správy železniční dopravní cesty Pavla Surého zachovat i řidič kamionu ve Studénce. „Řidič vjel na přejezd, kdy už dávno blikala výstražná světla. Kdyby přerazil závoru 
a vyjel, tak by k této tragédii nedošlo," řekl v ČT Surý.

Spěch a nepozornost

Podle Evropské agentury pro železnice mají 98 procent nehod na přejezdech na svědomí účastníci silničního provozu. „Nicméně nejedná se o neznalost příslušných předpisů, ale spíše o důsledek spěchu, nepozornosti aktuálně zhoršené kondice řidiče," upřesnil Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Důvody, proč polský řidič kamionu na přejezd ve Studénce vjel, zjišťuje policie. Mluvčí sdružení dopravců ČESMAD Martin Felix nechtěl spekulovat, zda za řidičovými motivy mohl být tlak zaměstnavatele.

Řekl však, že sdružení apeluje na státní dozor, aby se více zaměřil na řidiče z východních zemí, kteří podle něho mají tendence nerespektovat pravidla silničního provozu. „Byl jsem svědkem toho, kdy rumunský řidič moldavského kamionu jel dvacet hodin 
v kuse," dodal Felix.