Na severu Čech zase šéf hnutí ANO narazil na vzdor komunisty Oldřicha Bubeníčka. Tomu sice okázale nabídl hejtmanský post, ale chtěl většinu v radě, což by KSČM odsoudilo do role statisty. Pozdní licitace s křesly už nic nezmohly, Bubeníček se dohodl s osvědčenými parťáky z ČSSD. To, že obě levicové strany přibraly též jednoho okamurovce, je ostuda, zvláště proto, že ochotně odkývaly podmínky SPO ohledně odmítání jakéhokoli zařízení pro uprchlíky na území kraje. Voliče ČSSD asi znejistí i to, že buřič Jaroslav Foldyna získal post neuvolněného náměstka pro styk s vládou a státními orgány. Jak v Plzni, tak v Ústí nad Labem si přitom vyvzdorované místní vlády nebudou moci příliš vyskakovat. V radách mají nejtěsnější většinu jednoho hlasu, takže ostražitá opozice jim může hodně zavařit. Pravda ovšem je, že ve všech regionech se primárně řeší věcná témata, kde ideologie nehraje klíčovou roli. Ta by se mohla projevit spíš výjimečně, třeba při řešení náhlé migrační vlny nebo rušení víceletých gymnázií a podpoře středních odborných škol včetně učilišť.
Rozhodně platí, že kraje, stejně jako radnice, by měly být pro centrály líhní nové politické krve. Z tohoto úhlu pohledu je zajímavé, že hnutí ANO sází na ženy (má nejen dvě hejtmanky, ale také řadu radních), ačkoli neuplatňuje vnitrostranické kvóty. ČSSD naopak zůstává výrazně pánským spolkem. Zatím není zřejmé, kdo se ujme vlivného postu šéfa Asociace krajů, moravskoslezský Ivo Vondrák je jedním z možných kandidátů.
I když současné preference ČSSD strmě padají, není všem dnům konec a stačí si uvědomit, že ANO krajské volby vyhrálo ziskem pouhých 21 procent hlasů (ČSSD v roce 2012 brala první místo za 23,5, o čtyři roky dřív dokonce za 35,8 procenta).