Tento podíl navíc dlouhodobě spíše klesá. Ve svém průzkumu to píše agentura STEM. Výraznou většinu (57 procent) mezi dotázanými tvoří ti, kteří jsou s demokracií u nás nespokojeni a považují ji za nesrovnatelnou se západní Evropou.

Asi třetina lidí si naopak myslí, že úroveň demokracie v tuzemsku se neliší od západoevropských zemí. Z toho však je však pouze 21 procent s její úrovní spokojeno, zbylých 11 procent kritizuje stav demokracie v tuzemsku i západní Evropě. Zhruba desetina lidí je pak spokojena s tím, jak demokracie v Česku funguje, ale přesto ji nepovažuje za srovnatelnou s západní Evropou.

Podle autorů zprávy se spokojenost Čechů s úrovní demokracie dlouhodobě mírně snižuje, a to od prvního otřesu v letech 1996 až 1997. Silná je také nespokojenost s fungováním politických stran. Necelá pětina (19 procent) lidí si myslí, že fungují dobře. Poněkud paradoxně však více než dvě pětiny (42 procent) dotázaných tvrdí, že tyto strany v Česku zajišťují demokracii.

Autoři zprávy to vykládají tak, že větší množství stran zajišťují možnost výběru – přestože tyto strany nefungují příliš dobře. Spokojenost s úrovní demokracie i činností politických stran je silně ovlivněná politickými názory respondentů. Komunisté stav demokracie kritizují velmi silně, mezi stoupenci ODS se podíl kladných hodnocení naopak pohybuje od 30 procent (činnost stran) až po 59 procent (strany zaručují demokratickou politiku).

Čtěte také: STEM: Fischer překonal v důvěře prezidenta