Střední zdravotnická škola v Praze loni na podzim nedovolila studentce ze Somálska, aby při výuce nosila šátek zahalující vlasy a krk. Studentka školu opustila, hidžáb považovala za projev náboženského vyznání. Ředitelka školy argumentovala školním řádem, který zakazoval všechny pokrývky hlavy. Dívka údajně právě kvůli tomu ze školy odešla.

Podle Šabatové však lze projevy náboženského přesvědčení omezit výhradně zákonem, a to jen tehdy, sleduje-li omezení legitimní cíl – například kvůli bezpečnosti, ochraně veřejného pořádku, zdraví nebo morálky. Zákaz pokrývky hlavy ve školním řádu se podle Šabatové týká spíše třeba kšiltovek či kapucí, na hidžáb jakožto projev vyznání je však třeba pohlížet jinak.

„Pro osoby bez vyznání či osoby vyznávající náboženství s méně striktními pravidly není zákaz nosit pokrývku hlavy obecně důležitý. Pro muslimské ženy má však nošení muslimského šátku zásadní význam jako projev náboženského vyznání. Plošný zákaz tedy nepochybně představuje zásah do náboženské svobody a jednání ředitelky školy bylo v rozporu s antidiskrimi­načním i školským zákonem," uvedla Šabatová v tiskové zprávě. Konkrétní případ blíže komentovat nechce, zatím nemá vyjádření školy.

Respekt k víře

K jejímu postoji se přiklání ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). „Jsme demokratickou zemí, což znamená také respekt k víře. Případy tohoto typu by měl posuzovat ředitel školy, případně její zřizovatel, který by neměl toto právo omezovat," uvedl.

Křeček naopak postup školy nepovažuje za diskriminační. Ředitelka podle něj vyžadovala dodržení školního řádu, což byla její povinnost. „O tom, jak vypadají žáci ve škole, rozhoduje škola," řekl Křeček. Žáci podle něj při výuce ve třídě nemají mít ani baseballové čepice, ani šátky. Co nosí jindy, to je jejich věc. V kauze podle něj nešlo o lidská práva ani náboženskou svobodu. Doplnil, že „ostentativní přihlašování k něčemu" považuje za nebezpečné.

K případu se vyjádřil i prezident Miloš Zeman. „Já už jsem řekl, že to začíná šátkem a končí to burkou. No a zejména pro krásné ženy je to výrazné znevýhodnění, i když si zcela výjimečně dovedu představit ženy, jejichž zahalení do burky by pro mužský pohled bylo prospěšné, ale to je naprostá minorita," řekl novinářům při čtvrteční návštěvě výstavy Země živitelka.

Školní řád změněn

Školská rada již školní řád změnila. Pokrývku hlavy sice ani teď nepovoluje, dává však ředitelce možnost udělit výjimku z náboženských důvodů. Ombudsmanka tento krok oceňuje, ale upozorňuje na rozpor s právními předpisy. „V případech, kdy je pokrývka hlavy vyjádřením náboženského přesvědčení navenek, musí být výjimka z takového pravidla naprosto automatická. Bylo by proto vhodné, kdyby školní řád výslovně uvedl, že se zákaz nošení pokrývek hlavy nevztahuje na náboženské symboly," uvedla Šabatová.

Média už počátkem roku spekulovala o názorovém nesouladu mezi Křečkem a Šabatovou. Zástupce ombudsmanky se tehdy veřejně vyjádřil k situaci na Ukrajině. Uvedl, že média situaci zkreslují a že demonstranti v Kyjevu brojí proti demokraticky zvolené vládě. Šabatová jej požádala, aby se zdržel vyjádření, která by mohla snižovat vážnost instituce. Sama zdůraznila, že nebude komentovat domácí ani zahraniční politiku.