Pod Šámalovým vedením čeká soud také nutná generační obměna. Soudce, kteří překročí sedmdesátku, nahradí hlavně úspěšní stážisté z krajských a vrchních soudů. Šámal uvažuje také o posilách z advokacie nebo akademické sféry. „Je to vždy určité riziko, protože soudní rozhodování je specifické, není to obdoba výkonu advokacie nebo akademické činnosti. Ale já jsem ochoten u určitých osobností do toho rizika jít," řekl Šámal redakci a Českému rozhlasu. Slibuje si od toho osvěžení soudu prostřednictvím nových myšlenek a postupů.

Současné debaty o reformě justice Šámal vítá, začínat by se však podle něj mělo u problémů soudů prvního stupně a koncepčního řešení celé soudní soustavy. V dosud jediné kapitole takzvané bílé knihy justice, která prosákla na veřejnost, řeší ministerstvo spravedlnosti spíše kariérní záležitosti soudců, justiční zkoušky, hodnocení soudců a jejich majetková přiznání.

Soudy prvního stupně

Šámal by dal přednost tomu, kdyby se úvahy odvíjely od soudů prvního stupně, které jsou podle něj nevyrovnané, některé mají jen pár soudců, jiné desítky, liší se také jejich zatížení. „Hlavní agenda, hlavní rozhodování je skutečně u soudů prvního stupně. Troufám si tvrdit, že tam je vlastně to rozhodování nejdůležitější pro veřejnost," uvedl Šámal. Zároveň je nutné promyslet, jaká bude soudní soustava jako celek, kolik má mít stupňů, jak budou vypadat odvolací soudy.

V současnosti soudní soustava nekopíruje správní uspořádání státu, v některých krajských městech jsou jen pobočky odvolacích soudů. Šámal ale nepokládá za ideální, aby se soustava měnila nekoncepčně. Jako příklad uvedl snahu o zřízení plnohodnotného Krajského soudu v Liberci, kterou by prý v případě úspěchu možná chtěla následovat další města.

„Pnutí tady nepochybně je a je potřeba říci, jak to tedy koncepčně a systematicky budeme řešit. A to se musí říct na začátku a musí se udělat studie na to, co potřebujeme na tom základním stupni," zdůraznil Šámal, který zároveň dlouhodobě podporuje myšlenku nejvyšší rady soudnictví.