I jeho přičiněním vznikl druh vína, jemuž Champagne dala jméno. V neděli šampaňské oslaví 320 let od svého vzniku. „Šumivé víno má však daleko delší historii. Před dvěma tisíci lety se už vyrábělo v Itálii," uvedl vinař a vysokoškolský pedagog Miloš Michlovský.

Za otce šampaňského se považuje benediktinský mnich Dom Pérignon, který měl 
v klášteře Saint-Pierre d'Hautvillers na starosti sklepní hospodářství. Stejně tak jako první začal používat korkový uzávěr a silnější lahve, které vydržely větší tlak a neexplodovaly.

Na sklonku 18. století se dostalo i do Čech a na Moravu 
a o století později se šumivé víno začalo na našem území dokonce vyrábět. Dnes jej 
v Česku produkuje několik velkých výrobců a v poslední době i stovky malých vinařů. „To svědčí o tom, že jeho obliba u nás roste. Šumivé víno je svěží, veselé a dá se pít při každé příležitosti," vysvětlil předseda Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray.

Běžně dostupná kvalita

Podle něho stoupá i povědomí, k čemu šumivé víno používat, přičemž přístup ke kvalitním sektům je dnes 
v Česku neomezený. „Šampaňské víno je stále symbol luxusu, ale ostatní šumivá vína se stávají běžnou součástí jídelníčku," doplnil.

V České republice se v současné době vyrobí asi 15 milionů lahví sektu a v průměru každý obyvatel vypije jeden
a půl až dva litry sektu.
Miloš Michlovský si však všiml některých trendů, které se podle něho k šumivému vínu příliš nehodí. Mezi Čechy je v poslední době oblíbené pít sekt v kombinaci s jahodami. To podle něho není právě nejšťastnější kombinace. „Víno 
i jahoda mají vysokou kyselinu, takže to není právě harmonické," vysvětlil. Podobně podle něho nefunguje ani kombinace svatomartinského vína s pečenou husou.

Společně se zlepšením technologických postupů podle Michlovského vzrůstá
i kvalita v Česku vyrobeného sektu, přičemž některá z vín dosahují i mezinárodního uznání. „Zejména u těch malých výrobců je to tím, že víno vyrábějí ve spolupráci s Rakušany," přiblížil vinař. Každý z těchto vinařů si nachází vlastní cestu a lze očekávat, že každý rok vyrobí jiné víno než o rok dříve.

I přes vyšší cenu si Čechy postupně získává také šampaňské víno, ačkoliv podle odborníků ne každého napoprvé zaujme. „K tomuto vínu se musíte propít. Pak je to návykové," usmívá se Michlovský.

Ve své domovině vyrábí šampaňské mnoho producentů, a ne každý podle Nyitraye dobré víno. „Ale také jeho obliba u nás stoupá a Češi tomu začínají rozumět," dodal.

Hlavní sommelier Národního vinařského centra Marka Babisze: Sekání lahve nedoporučuji

Obliba sektů stoupá…
Nárůst tam stále je, i když to není jako na začátku 90. let. Tehdy byl nárůst spotřeby šumivých vín obrovský.

Které sekty preferujeme?
U nás se pijí šumivá vína se zbytkovým cukrem, což je rarita, protože ve světě se spíše ve větší míře pijí suché sekty, to znamená ty s označením brut. Ale tento poměr se postupně překlápí a i Češi přecházejí ze sladších vín na sušší.

Umíme si vybrat kvalitní sekt?
Ekonomická situace není zrovna příznivá, takže v prvé řadě se lidé dívají na cenu. Šampaňské je pro spoustu Čechů asi nedostupné, protože začíná na nějakých pěti šesti stovkách. To je dost peněz. Ale když se budeme bavit o šumivých vínech, tedy zpravidla těch, která se vyrábějí u nás, začíná cena u kvašených lahví na 150 nebo 160 korunách. To je přijatelné.

Je šampaňské nejlepší mezi šumivými víny?
Je to úplně něco jiného než vína, která se vyrábějí u nás. Technologický základ je podobný, ale doba zrání a charakter jsou rozdílné. Jednak díky tomu, že se vyrábějí 
z keřů, které rostou na vápencích, a i technologie výroby je trochu jiná, přičemž vůně a chuť přecházejí do zelených jablíček. Díky delšímu dozrávání jsou tam kvasinkové tóny, což mnohým nemusí vyhovovat.

Kde jsou šumivá vína ve velké oblibě?
Samozřejmě ve Francii, ale i v Holandsku, Belgii, Lucembursku, hodně se pije 
v Německu. Ve světě pak vzrůstá poptávka v Číně, což je příčinou toho, že cena šampaňského roste do závratných výšin.

Efektní otevření lahve sektu je pomocí šavle, takzvaná sabráž. Odkud pochází tento zvyk?
Mluví se o dvou původech. Jeden je z období napoleonských válek, kdy důstojníci táhli Champagní a jedné šlechtické vdově udělali hezký večer. Ona je pak obdarovala lahvemi sektu. Jak jeli na koni a měli žízeň, vzali šavli a usekli lahvi hrdlo. Druhá historka pochází z Petrohradu, kdy carští důstojníci při oslavách a pijatikách nevěděli, co mají roupama dělat, tak si vymysleli kratochvíli a šavlemi sekali lahvím hrdla. Těžko říct, kde je pravda.

Je sabráž složitá?
Musí na to být grif a sekt podchlazený. Sekám to pravidelně, nejen šavlí, ale i popelníkem, sekyrkou, rýčem nebo obručí. Zásadní problém by byl s poškozenou lahví, takže by se mohla rozletět v ruce.

Takže nezkušenému člověku byste to nedoporučil?
Ne. Pokud už má člověk nějakou lahev vypitou, úrazy se mohou násobit. Navíc úsťová rychlost při odražení špuntu je nějakých 300 kilometrů 
v hodině, takže letící špunt také může někoho zranit.

Champagne