"Chtěla bych říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění," uvedla dnes Schillerová.

Pokud její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.

Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že TOP 09 přijde s vlastním návrhem, který bude férovější. "Stát dnes za své pojištěnce platí čtyřikrát méně, než odvádí zaměstnanec se zaměstnavatelem z průměrného platu. Navrhujeme snížení zdravotního pojištění a zvýšení plateb státu za důchodce a děti. Zvýší se tak čistá mzda, sníží cena práce a pojistné částky budou férovější," uvedl.

Další daňová zátěž

Návrh Schillerové by podle něj znamenal další daňovou zátěž pro živnostníky a zaměstnance. Podle Schillerové by zaměstnanci na změnách, které navrhuje, naopak vydělali.

Ministryně financí uvedla, že je nutné v debatě o problematice dále pokračovat. "Dnes nemáme systém u zdravotních pojišťoven, a to můj návrh obsahuje, aby se zdravotní pojišťovny chovaly proticyklicky. To znamená, nemáme tam jasná pravidla na vytváření rezerv v dobách ekonomického růstu, kdy je tento systém v přebytku. Chci, aby se rezervy vytvořily a systém vyrovnávaly," dodala.

Makroekonomická debata

K úvahám ministerstva financí se vyjádřil také místopředseda hnutí ANO Richard Brabec. V pořadu televize Prima Partie označil Schillerové návrh za makroekonomickou debatu, jak by bylo možné ušetřit peníze na zrušení superhrubé mzdy.

"Ta úvaha zásadní reformy není na stoje ani ke koaličnímu jednání, ministryně Schillerová vede tuto debatu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO). Není to oficiální návrh," uvedl. Dodal, že interně se o tom zatím nejednalo ani uvnitř hnutí ANO. Zdůraznil, že vláda by nedopustila, aby zdravotní pojišťovny neměly peníze, třeba v době recese.

Stát letos za svého pojištěnce odvádí 1018 korun. Loni to bylo 969 a předloni 920 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění pro živnostníky letos činí 2208 korun a pro lidi bez zdanitelných příjmů 1803 korun. Loni to bylo u živnostníků 2024 korun a pro osoby bez příjmů 1647 korun.

Růst penzí v příštím roce

V pořadu Otázky Václava Moravce se Schillerová vyjádřila i k růstu penzí v příštím roce, když uvedla, že by mohly vzrůst přibližně o 750 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) přitom již dříve informovala, že navrhne jejich zvýšení v průměru o 900 korun - a na víkendovém sjezdu ČSSD v Hradci Králové to potvrdila. 

"Podle posledních propočtů, co mi říkal můj tým … tak to vypadá už teď asi na 750 korun ta valorizace," uvedla dnes Schillerová. Přesná čísla bude mít k dispozici později, až Český statistický úřad v březnu poskytne další údaje. "Ale teď to tipujeme na 750 korun, což je částka, se kterou já počítám ve státním rozpočtu na rok 2020," řekla.

V souvislosti s tím, že o 900 korunách hovořil i premiér a předseda ANO Andrej Babiš, Schillerová řekla, že ona se jako ministryně financí musí zajímat o to, "jaká bude udržitelnost toho rozpočtu i v dalších letech". 

Promarněných pět let

Ministryně podle svých vlastních slov zatím nepočítá s tím, že by musela upravovat rozpočet pro letošní rok, ačkoli se v únoru dostal do schodku 19,9 miliardy korun. Loni v únoru vykázal rozpočet přebytek 25,8 miliardy korun. "Je velmi brzo. Budu to sledovat a zatím to neočekávám," řekla. 

Podle Kalouska vláda promarnila pět let a dosud nepředložila penzijní reformu, která důchodový systém stabilizuje. "Není tady nic, pouze hádky o zvyšování důchodů," uvedl. Podle něj to bude mít dopady na životy milionů lidí. "Až půjdou silnější generace do důchodu, tak prostě ty důchody (bez penzijní reformy) se skutečně propadnou," míní.