Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Schwarzenberg: Odsun Němců byl uplatněním principu kolektivní viny

Praha – Odsun německé menšiny z tehdejšího Československa v roce 1945 byl z dnešního pohledu porušením lidských práv, prohlásil v televizní debatě český ministr zahraničí a kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg (TOP 09). Chybou podle něj bylo tehdejší uplatnění principu kolektivní viny. Schwarzenberg také řekl, že Benešovy dekrety, které se osudu Němců po válce týkají, neplatí v ČR už dvě desetiletí, od přijetí Listiny základních práv a svobod jako součásti české ústavy.

17.1.2013 120
SDÍLEJ:

Karel SchwarzenbergFoto: Deník/Divíšek Martin

„Já jsem vždy říkal a na tom trvám, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu," řekl šéf české diplomacie. V Haagu zasedá Mezinárodní soudní dvůr, před kterým jsou souzeni například generálové z válek v bývalé Jugoslávii, obvinění z válečných zločinů či genocidy.

„Že jsme uplatnili tento princip kolektivní viny, neohlíželi se, jestli někdo byl k republice loajální nebo se proti ní provinil, to je to, co našim předkům vyčítám," poznamenal Schwarzenberg. Zvolený postup má za závažné pochybení.

Bacil nacismu

Podle Schwarzenberga byla česká společnost po válce také „nakažena bacilem nacismu", když vyhnala spoluobčany, mezi kterými byli i nevinní. „Spousta z nich republiku nezradila," poznamenal. Připomněl československé vojáky německé národnosti, kteří v roce 1938 narukovali za mobilizace, či německé horníky v Mostě, kteří se do odsunu dostali, ač byli sociální demokraté nebo komunisté. Také podíl sudetoněmeckých kněží v nacistických koncentračních táborech byl podle něj větší než kněží z Německa či Rakouska.

Benešovy dekrety podle ministra zahraničí v ČR neplatí od přijetí české ústavy a Listiny základních práv a svobod v roce 1993. Ne od počátku, ale od momentu přijetí těchto nových dokumentů. „Co je zrušené, už nemůžu ještě jednou zrušit," poznamenal Schwarzenberg.

S tímto názorem zcela nesouhlasil jeho protikandidát a expremiér Miloš Zeman. Podle něj Ústavní soud jasně konstatoval, že zákony československého Národního shromáždění z roku 1946, které z dekretů vycházely, jsou stále nedílnou součástí českého právního řádu.

Autor: ČTK

17.1.2013 VSTUP DO DISKUSE 120
SDÍLEJ:
Volby v Praze.
2 12

Praha volí jinak než zbytek země. Potvrdí se to i letos?

Miroslav Sládek v létě 2016 v Ústí nad Labem
13

V Chomutově zatkli republikána Sládka. Kvůli nepovolené kampani

Jan Kysela: Zeman a Babiš chtějí všechno, jen plusy a žádné minusy

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Včera a dnes rozhodujeme o složení sněmovny, potažmo vlády. Za necelé tři měsíce si zvolíme prezidenta. Jaký vliv to bude mít na český ústavní pořádek a mělo by dojít k úpravě základního zákona České republiky? O tom Deník mluvil s ústavním právníkem, profesorem Janem Kyselou.

Zmanipulovat volby? Je to nesmysl a místní hysterie, říká starosta Krupky

Trenér rozdával cesťáky fotbalistům, někdo na něj zavolal kriminálku, že jim dává upravené volební lístky. 

Barák na odstřel kvůli nájemníkům a očekávaná vražda: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pátek 20. října 2017.

Nové léky nejen na srdce. Čekání na ně bude ještě delší

/INFOGRAFIKA/ Důvod? Výrobcům už nejspíš nebude stačit, že doloží, jakému procentu pacientů jejich pilulky zachrání život.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení