„Já jsem vždy říkal a na tom trvám, že to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta (Edvarda) Beneše ocitla v Haagu," řekl šéf české diplomacie. V Haagu zasedá Mezinárodní soudní dvůr, před kterým jsou souzeni například generálové z válek v bývalé Jugoslávii, obvinění z válečných zločinů či genocidy.

„Že jsme uplatnili tento princip kolektivní viny, neohlíželi se, jestli někdo byl k republice loajální nebo se proti ní provinil, to je to, co našim předkům vyčítám," poznamenal Schwarzenberg. Zvolený postup má za závažné pochybení.

Bacil nacismu

Podle Schwarzenberga byla česká společnost po válce také „nakažena bacilem nacismu", když vyhnala spoluobčany, mezi kterými byli i nevinní. „Spousta z nich republiku nezradila," poznamenal. Připomněl československé vojáky německé národnosti, kteří v roce 1938 narukovali za mobilizace, či německé horníky v Mostě, kteří se do odsunu dostali, ač byli sociální demokraté nebo komunisté. Také podíl sudetoněmeckých kněží v nacistických koncentračních táborech byl podle něj větší než kněží z Německa či Rakouska.

Benešovy dekrety podle ministra zahraničí v ČR neplatí od přijetí české ústavy a Listiny základních práv a svobod v roce 1993. Ne od počátku, ale od momentu přijetí těchto nových dokumentů. „Co je zrušené, už nemůžu ještě jednou zrušit," poznamenal Schwarzenberg.

S tímto názorem zcela nesouhlasil jeho protikandidát a expremiér Miloš Zeman. Podle něj Ústavní soud jasně konstatoval, že zákony československého Národního shromáždění z roku 1946, které z dekretů vycházely, jsou stále nedílnou součástí českého právního řádu.