Zatímco ve středních Čechách jsou podle něj poměrně časté právě skoky pod vlak, jižní Čechy kralují v počtu sebevražd zastřelením a na Plzeňsku zase v porovnání s jinými kraji poměrně často skáčí pacienti z vyšších pater v nemocnicích.

Přesná data, kolik lidí v republice si vloni v porovnání s rokem předchozím sáhlo na život, nejsou k dispozici. Deník je nezískal od Policie ČR ani ministerstva zdravotnictví. Podle Petra Kučery z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR budou přesná data známa nejdříve v polovině roku. Podle Tučka je ale zvyšující se počet sebevražd jednoznačný.

„Evidujeme zhruba třetinový nárůst.  Začalo to vloni a letos to pokračuje. Situace není dobrá, lidé mají problémy, nemají práci, nemají prostředky. Nevidí světlo na konci tunelu,“ zkonstatoval Tuček, jehož koroneři působí na území Královéhradeckého, Jihočeského, Plzeňského, Středočeského, Zlínského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Nejčastějším způsobem odchodu ze života je v ČR oběšení. „Většinou je to na stromě, na trámu, ale dá se oběsit i na klice od dveří či na kohoutku od radiátoru, kdy si k tomu lidé kleknou či lehnou. Někdy se dotyční snaží přemoci pud sebezáchovy, takže už jsme měli několik nebožtíků, kteří si předtím sami svázali ruce a teprve pak se oběsili,“ zavzpomínal Tuček. Doplnil, že dalším častým způsobem sebevraždy je střet s vlakem či skok z výšky.

Žena nejdřív uklidí a pak jde umřít

„Vynechám-li skoky pacientů v nemocnicích, oblíbený je například zámecký Plášťový most v Českém Krumlově v jižních Čechách nebo lom Amerika ve středních Čechách. Tam jezdíme poměrně často,“ řekl koroner. Jeho kolegové se setkávají i se sebepoškozením nožem či něčím obdobným, zastřelením či otravou. „U otrav lék je obrovský rozdíl mezi přístupem mužů a žen. Když se tráví chlap, vymačká deset blistrů léků, spolkne je a zapije lahví rumu. Nechá to vše na stole, lehne si na gauč a jde umřít. Když se tráví žena, také spolyká léky a zapije je alkoholem. Pak se ale zvedne, blistry vyhodí do koše, skleničku umyje, uklidí po sobě a pak teprve jde umřít,“ popsal jednatel 1. Koronerské.

Některé sebevraždy jsou hodně drsné a překvapí i zkušené praktiky. Za všechny Tuček vybral dva případy z Plzeňska z posledních let. V prvním případě si na sebe zaměstnanec bazénu otevřel láhev s chlorem, což je velmi ošklivá a bolestivá smrt. Ve druhém se dívka sama ubodala. To zpočátku vypadalo jako vražda, ale pak se ukázalo, že si rány zasadila do hrudníku sama.

I zkušení koroneři se stejně jako policisté, zdravotníci či hasiči jen těžce vyrovnávají s případy, kdy spáchají sebevraždu děti či mladiství. „Většinou je to kvůli nějakému zkratovitému rozhodnutí. Když se čtrnáctiletá dívka oběsí na vodítku pro psa kvůli nešťastné lásce, je to hrozné. Byť jsme viděli spoustu věcí, jak jde o dítě, je to i pro nás šok. Drtí to nás, drtí to policisty, všechny,“ uzavřel Tuček.