Bednář též uvedl, že v sedmiletém souhrnném trestu je zohledněn i dřívější teplický rozsudek. Teplický okresní soud Vondráčkovi vyměřil roční podmíněný trest za zneužití pravomoci, protože si pro sebe osobně povolil vodní a elektrickou přípojku k chatě v chráněné krajinné oblasti.

Odsouzený úředník se na místě proti rozsudku odvolal. Cítí se nevinný.

Podle rozsudku povolil stavbu solární elektrárny v místech, kde to územní plán Bíliny nepovoloval. Kromě toho vyhrožoval svému podřízenému, který na nezákonnost jeho jednání upozornil.

Trestní senát dal za pravdu státnímu zástupci, že Vondráček 10. 9. 2010 umožnil nezákonně ústecké společnosti Energosun (se sídlem ve Velké Británii) výstavbu a provoz fotovoltaické elektrárny v rozporu se stavebním zákonem a dalšími předpisy.

Vondráček od samého počátku věděl, že stavba je situována na pozemcích, kde to závazný územní plán Bíliny neumožňuje.

Obhajoba zdůrazňovala, že s projektem souhlasila rada města, a byla v jednání i změna územního plánu. Jenže, vedoucí stavebního úřadu měl respektovat stávající územní plán, protože změna územního plánu v době jeho rozhodnutí neproběhla.

Skončil v nemocnici

Kromě problémů s územním plánem měl Vondráček 4. 10. 2010 v prostorách bílinského stavebního úřadu jako vedoucí tohoto úřadu sdělit podřízenému referentovi, že to přehnal s písemným podáním stížnosti. Zaměstnanec upozornil na nezákonnost rozhodnutí stavebního úřadu o výstavbě fotovoltaické elektrárny.

Vondráček měl svému podřízenému říci, aby podal žádost o rozvázání pracovního poměru. Měl ho upozornil, že pokud kvůli němu k výstavbě fotovoltaické elektrárny nedojde, může skončit zakopaný na místní skládce zvané Chotovenka.

Podle státního zástupce měly výhrůžky vyvolat u zaměstnance úřadu natolik intenzivní obavu o život, ztrátu zaměstnání a bezpečnost rodiny, že zkolaboval. Byl odvezen do nemocnice.

Vydíraný úředník jako svědek u soudu uvedl, že v roce 2010 měl vyřizovat žádost o vydání stavebního povolení na výstavbu fotovoltaické elektrárny v Bílině. Jenže zjistil, že chybí vyjádření odboru životního prostředí a hasičů.

Na odboru životního prostředí městského úřadu zjistil, že výstavba fotovoltaické elektrárny není v souladu s platným územním plánem.

Také podle dalšího svědka u soudu souhlasné stanovisko rady města s výstavbou elektrárny v podstatě nemá cenu. Má jenom informativní význam, protože změna územního plánu je složitý dlouhodobější proces.

Když to referent řekl Vondráčkovi a uvedl, že stanovisko rady města k povolení výstavby nestačí, Vondráček mu řekl, že má v řízení pokračovat.

Proto se referent stavebního úřadu svěřil s hrozbami svého šéfa známému, policistovi. Byl přitom velmi rozrušený, a když jel s policistou v autě, zkolaboval. Policista jej odvezl do nemocnice v Duchově. Potom mu doporučil, aby kontaktoval pražský specializovaný protikorupční policejní útvar.

Kvůli milionům byl termín nade vše

Proč Vondráček pospíchal s povolením výstavby? Podle Bednáře, aby elektrárna získala zvýhodněné ceny elektřiny, musela být zprovozněna do konce roku 2010.

Posudky z oboru ekonomika a energetika zpracované znaleckým ústavem uvádějí, že hodnota ekonomického prospěchu z provozu fotovoltaické elektrárny za dobu její životnosti 20 let je přes 343 milionů Kč.

Kdyby začala fungovat až po 1. 1. 2011, majitel by získal jenom 164 milionů Kč. Klíčovým faktorem zisku je rozdílná výkupní cena elektřiny v závislosti na roce jejího uvedení do provozu. I po odečtení všech nákladů by zisk byl v desítkách milionů korun.

Pokud by fotovoltaická elektrárna byla uvedena do provozu až po 10. 7. 2012, investorovi stavby by dokonce vznikla ekonomická ztráta, a ze stavby by asi sešlo.

Z tohoto pohledu pro firmu bylo klíčové, že Stavební úřad v Bílině schválil výstavbu fotovoltaické elektrárny, byť v rozporu s územním plánem, ještě během roku 2010.

Postupoval proti územnímu plánuPodstatou problému, který skončil až před trestním senátem, je, že pozemky, na kterých společnost Energosun postavila fotovoltaickou elektrárnu, byly vedeny jako orná půda, zahrady, ovocný sad. Pozemky podle tehdy platné územně plánovací dokumentace byly v nezastavěném území. Sice v té době Rada města Bíliny schválila záměr zahrnout pozemky, kde vznikla elektrárna, do územně plánovací dokumentace, ale šlo pouze o záměr. Proto bílinský stavební úřad byl povinen vycházet z platné územně plánovací dokumentace. Vedoucí stavebního úřadu to nerespektoval.