NEDĚLE

Padouch, nebo hrdina? Všechno jedna rodina, ale v případě komunistického europoslance Miloslava Ransdorfa možná bude pravda někde jinde. V neděli se vrátil ze švýcarské policejní cely zpět do ČR, vydal prohlášení, podle kterého v bance v Curychu neprováděl žádnou nekalost, ale jen „navazoval kontakt mezi bankou a klientem", načež si vypnul mobil a do úterý nekomunikoval. Jeho spolustraníci mu ale nakonec uvěřili, a tak vězte, že podle jeho slov (pronesených v rozhovoru pro Deník) „pomáhal panu V. H. (nejde o Václava Havla), kterému velmi ublížila curyšská kantonální banka, když mu zadržuje značné dědictví. Klient V. H. je zdravotně postižený a značné jmění chtěl použít na humanitární a charitativní projekty." Věříte tomu?

O to teď ale úplně nejde, neboť případ šetří švýcarská policie a počkejme na její závěry. Jestli šlo o překažené dobrodiní českého europoslance, nebo předložení podvrhnutých dokumentů bance, se snad jednou dozvíme. Koneckonců švýcarští policisté i soudci mají s českými občany slušné zkušenosti, o čemž svědčí třeba i nedávná kauza podivné privatizace Mostecké uhelné. Jednu věc, ale může říci už teď: známý polyglot Ransdorf se na vlastní kůži přesvědčil o platnosti rčení, že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, v daném případě vězněm. Europoslanec totiž noc na cele v Curychu strávil s kosovským Albáncem, a protože Ransdorf má v portfoliu 15 světových jazyků, ale naneštěstí v něm chybí albánština, musel se se spoluvězněm bavit srbsky. A šlo to. Tak tedy, milé děti, učit se, učit se, učit se, jak pravil Vladimír Iljič. Nikdy nevíte, zda budete „navazovat kontakty" u bankovní přepážky, nebo za vězeňským katrem.

PONDĚLÍ

Stát možná co nevidět vzkáže lidu hospodskému: típněte to. Chystaný plošný zákaz kouření v českých hospodách opět budí vášně. Stopka pro kuřáky měla platit už od ledna, ale dost možná se to shodou (lobbistických) náhod nestihne. V pondělí každopádně o schválení zákazu politiky prosili lékaři ve svém provolání. Současný zákon se tváří rozumně: dává na výběr kuřácké a nekuřácké hospody, ovšem dovoluje i „ nikotinové podobojí", pokud je hospoda stavebně oddělena.

Právě obojakost mají restauratéři rádi, neboť láká obě skupiny. Slibem nekuřácké hospody neurazíš a co naplat, že místo Berlínské zdi proti tabáku uprostřed lokálu nic není. Kuřáci vlevo, nekuřáci vpravo, případně opačně. Mezi nimi kytička, paravan či věšák. Prostory vhodné k opravdovému rozdělení má však jen menšina restaurací. Plošný zákaz – pokud projde – tohle vyřeší. Bude se chodit ven, z čehož budou mít zaručeně radost obyvatelé bytů v okolí hospod. Družný hovor na ulici není šeptanda, ale spíše vyvolávání nočního neklidu. Za voňavé hospody to ale asi stojí. Jen bych se přimlouval, aby se do zákona vepsal kromě zákazu kouře i zákaz pachu.
To, že je hospoda nekuřácká, ještě neznamená, že druhý den nebudete prát oblečení v aviváži s vůní kvetoucí horské louky. Přepálený tuk z kuchyně je v našich končinách dostatečnou substitucí za kouř z cigaret. Takže přestaneme kouřit, za chvíli i vařit a zůstane nám už jen to pivo. A protože hostinští nevědí, jak mají podle chystaného zákona objevit a zlikvidovat podnapilé mladistvé, za čas opustíme i to pivo.

STŘEDA

Státní kasa je z jedné strany prázdná, z druhé vysypaná, a platit to bude i v příštím roce. Poslanci ve středu schválili státní rozpočet. Pro letošek byl plánován schodek 100 a nakonec to bude jen 70 miliard korun. Pro rok 2016 je plán minus 70 miliard korun a v reálu to bude – a zde si doplňte cifru z věštírny Delfské. Možná „jen" 60, možná 50 miliard.

V zásadě je to jedno, neboť dluh zůstane dluhem a někdo (naše děti, vaše děti) ho jednou na konci ekonomických věků budou muset aspoň částečně zaplatit. Schválený rozpočet je nastaven na situaci, že nám všechno půjde (ideálně jako letos), ale nepočítá s variantou, že to nepůjde, nebo že se to dokonce začne najednou hroutit. Ve světě, kde jsou miliony lidí na pochodu, islamisté si montují drátky do bomb a Rusko s Tureckem (členem NATO) si střílí nikoliv ze sebe, ale do vlastních bombardérů, se mohou hroutit nejenom rozpočty z minuty na minutu. Nemusí ale nutně dojít k nějakému humanitárnímu či vojenskému karambolu. Rozpočet na příští rok může rozházet i to, že se opírá o zákony, které ještě nejsou schváleny.

Zdržování přijetí elektronických tržeb se zatím opozici daří, vyšší slevy na děti svoji zákonnou oporu rovněž nemají a kontrolní hlášení k DPH může dopadnout dobře i špatně. Pokud elektronické tržby nebudou fungovat, slíbil Andrej Babiš svoji rezignaci. Svým způsobem by to byl i taktický krok: přenechat své místo někomu jinému a zvenčí si ponechat vizitku toho, kdo chtěl bojovat s daňovými úniky či karusely a okolím mu to nebylo umožněno. Odměnou za odstoupení by mu bylo premiérské křeslo v příštích řádných či neřádných volbách a získal by i čas, aby srovnal „pnutí, ve svém hnutí". Soudě podle situace na některých radnicích totiž regiony úplně nefungují. Některé nemakají, ale kecají.

Dočkejme tedy příštího roku a všímejme si u toho umně formovaného politického tandemu Babiš–Zeman, který si v budoucnu může elegantně rozparcelovat sféry vlivu.

Výrok týdne.