PONDĚLÍ

Naplno vypukl střet dvou civilizací, byznysové (Andrej Babiš) a politické (Bohuslav Sobotka). Šéf ANO a ministr financí se sešel s předsedou představenstva NWR a během 60 minut s ním dohodl výhodný postup při útlumu těžby 
v Dole Paskov. Prodloužit se má do roku 2017 a stát by zaplatil jen 600 tisíc, a to nikoliv soukromým vlastníkům dolu, ale na sociální programy pro horníky. Fanfáry pro Babiše záhy utnul ministr průmyslu 
a obchodu Jan Mládek. Podle něj domluvený scénář zdaleka není tak úžasný, protože majitelé trvají na tom, že se bude odvíjet od ceny černého uhlí. Bude-li výrazně klesat, důl se stejně zavře dřív a stát zaplatí možná víc než původně zvažovanou sumu 1,1 miliardy korun. Rozuzlení má přijít příští týden, kdy budou detaily kontraktu dopilovány. Uvidíme, zda vyhraje tvrdost implantovaná z privátní sféry, nebo opatrná, ale poctivá jistota. Zvítězí-li nakonec ostravský horník, nikoli zahraniční majitel, potažmo Zdeněk Bakala, je každý výsledek dobrý. Čím levnější, tím lepší. Neměli bychom totiž zapomínat, že majitel OKD v letech tučných vydělal na Ostravsku 40 miliard korun. Jestli si nevytvořil rezervu, je to jeho chyba. Teď nastal čas splácení. Mimochodem, i pohrdání a obecné opovržení je docela tvrdá měna, byť se za ni v obchodě nedá nic koupit.

STŘEDA

Prezident Miloš Zeman 
je v tom vzorem. Na bilanční konferenci k 25 letům české ekonomiky Deníku řekl, že Zdeněk Bakala by si zasloužil anticenu Podnikatel roku, neboť je příkladem byznysmena, který místo reinvestice zisku posílá peníze na prestižní spotřebu, konkrétně vybudování „bunkru" na šumavské Modravě. A jedním dechem pochválil Andreje Babiše za jeho mistrovský kousek, jímž byla dohoda s NWR. Týž den se 
s šéfem státní kasy shodl, že zdravotnictví je černá díra na peníze. Nemluvě o tom, že se za něj postavil ve sporu, zda může zůstat v politice, když je zároveň majitelem Agrofertu 
a vydavatelského domu Mafra. To už začalo svítat i méně bystrým pozorovatelům politické scény. Prezident si našel nového spojence, s jehož pomocí chce zatopit Bohuslavu Sobotkovi a dalším nemilovaným sociálním demokratům. Andrej Babiš, který se momentálně veze na vlně přízně veřejnosti, by byl ideálním nástrojem. Jen si nejsem jistá, zda to ve finále nebude přesně naopak. Až přestane Andreji Babišovi vyhovovat souručenství s Bohuslavem Sobotkou, využije hlavu státu k přestavbě vládní šachovnice. Oba predátoři současné politické scény ale mohou tvrdě narazit. Bohuslav Sobotka prozatím nedělá chyby, v Evropě začíná mít velmi dobré renomé, je houževnatý, jezdí po krajích a neustupuje od předvolebních slibů (kromě revize církevních restitucí, ale ta byla od počátku nesplnitelná). Úporná každodenní masarykovská práce může nakonec slavit větší úspěchy než oslnivý start hnutí ANO. Platí, že čtyřletý volební cyklus je během, u něhož je důležité donést štafetový kolík až do cíle, ne ho poztrácet při druhé či třetí předávce.

ČTVRTEK

Temelín se o dva nové bloky prozatím nerozroste. Rozhodl o tom ČEZ, který zrušil tendr na jejich dostavbu. Vláda totiž odmítla garantovat budoucí výkupní ceny. Ne všichni jsou z jejího postupu nadšeni. Zalitovali exministři průmyslu Milan Urban (ČSSD) i Martin Kuba (ODS), nadšený nebyl ani jejich nástupce Jan Mládek (ČSSD). Akademik Václav Pačes, místopředseda dozorčí rady ČEZ, si je dokonce jistý, že kabinet během dvou tří let bude muset jaderné téma znovu otevřít. Podle něj není jiná cesta – uhelné elektrárny doslouží, plynové jsou nejisté a fotovoltaika jádro nikdy nenahradí. Ti, kdo jásají nad dodýcháním projektu dostavby, by si možná měli položit otázku, jak to bude za 20 let s dodávkami elektřiny? Martin Kuba tvrdí, že buď jí bude velký nedostatek, nebo ji budeme muset draze nakupovat. Není náhodou právě tohle velké téma pro nadcházející evropské volby?

PÁTEK

Miloš Zeman v posledních dnech vystupuje jako vášnivý zastánce celistvosti Ukrajiny a politiky zastrašování vůči Rusku. Doněck je prý něco jiného než Krym. Na jeho ochotu sáhnout i ke zbraním se tvářili rozpačitě jak generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, tak šéf Evropského parlamentu Martin Schulz. Pokud premiér Sobotka prezidentovi oponoval a uvedl, že jedinou cestou k řešení sporu je jednání, má pravdu. Koneckonců úspěšný podnikatel Mojmír Čapka to v sobotním rozhovoru říká poměrně jasně: „Jako já beru peníze za to, že uživím své zaměstnance, zorganizuji výrobu a zařídím odbyt, tak politici jsou placeni od toho, aby vytvořili účinné diplomatické postupy."

Citát Kuby