Jak vnímáte současnou přípravu středoškoláků v matematice? Podle maturitních výsledků znalosti žáků stagnují nebo klesají. Čím to podle vás je?

Matematika a cizí jazyk ve společné části maturit jsou povinně volitelnými zkouškami. Žáci přistupují ke zkouškám pragmaticky a volí si zpravidla ten předmět, v němž mohou získat lepší známku. Pro většinu z nich je tímto předmětem cizí jazyk, který je zkoušen pouze v úrovni B1. Na gymnáziích i některých dalších středních školách se žáci v cizím jazyce dostávají na vyšší úroveň, tedy zkouška je pro ně relativně jednoduchá.

Na gymnáziích si matematiku volí standardně asi třetina žáků a v průměru dosahují v jednotlivých letech stejných výsledků. Z ostatních středních škol si matematiku vybírají buď technicky zaměření žáci, kteří bývají u maturity úspěšní, nebo ti, kteří mají problém s cizím jazykem. Bohužel je mezi nimi nemálo těch, kteří mají problém i s matematikou a stává se, že ve čtvrtém ročníku střední školy tito žáci nemusí mít matematiku ani v rozvrhu a na zkoušku tak nejsou připraveni.

Ti pak třeba napoprvé neodmaturují. Není to i kvůli neúměrnému tlaku rodičů na to, aby měli doma maturanta?

Ve srovnání se státy OECD koná v ČR maturitu větší podíl žáků.  Poměr žáků přijímaných do oborů maturitních a nematuritních, který činil před rokem 1989 zhruba 40:60, se již v roce 1997 obrátil. Dnes se pokouší o maturitu více než 70 procent populačního ročníku. V okolních státech (i v často adorovaném Finsku) je to méně (cca 50 až 60 procent). Český vzdělávací systém tak nutí maturovat i žáky, pro které je maturita, zejména pak společná část, neúnosnou zátěží. Jednotné přijímací zkoušky v loňském roce ukázaly, že do maturitních oborů jsou přijímáni i ti, kteří přijímací zkoušky nezvládnou ani na čtyřky, dokonce i na gymnázia byli přijímáni žáci, kteří dosáhli v testech na pouhé čtyři body (úspěšnost 8 procent). Pokud žák po devíti letech povinné školní docházky nezíská u přijímacích zkoušek z matematiky alespoň 10 bodů, je velmi pravděpodobné, že bude mít s matematikou problémy i nadále. Bez kvalitních základů a dostatečného prostoru pro výuku (zavedením RVP ZV byla snížena hodinová dotace matematiky o 1 hodinu v každém ročníku na 2. stupni ZŠ).

Má v takové situaci význam nabízet žákům maturitu ještě těžší, tedy Matematiku+?

Matematika+ je nepovinná zkouška, která předpokládá hlubší matematické vědomosti než matematika ve společné části maturit. Je určena těm žákům, kteří mají zájem o studium na vysoké škole, na níž výuka matematiky pokračuje alespoň v jednom semestru. Na technických a ekonomických oborech žákům nestačí úroveň vědomostí, která je dostatečná pro úspěšné absolvování matematiky ve společné části. Zejména studenti z odborných středních škol mívají na vysokých školách již od počátku studia obrovské problémy právě s matematikou.

Například na VŠCHT první semestr nedokončí právě kvůli matematice kolem 60 procent přijatých studentů. Proto v současné době drtivá většina veřejných vysokých škol s technickým, ekonomickým, matematickým i přírodovědným zaměřením v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Pardubicích, Hradci Králové, Zlíně apod. požaduje, resp. podporuje žáky, kteří absolvovali zkoušku Matematika+. Samozřejmě hodně záleží na střední škole, zda umožní žákům, aby se na tuto zkoušku mohli dostatečně připravit.

Máte zpětnou vazbu od studentů, kteří tuto obtížnější matematiku zvládli? Pomohlo jim to pak v dalším studiu?

Žáci, kteří jsou schopni absolvovat zkoušku Matematika+ alespoň na chvalitebnou, nemají na vysoké škole v matematice žádné problémy. Ve výuce totiž plynule navazují na to, co se na střední škole naučili. Dokonce i žáci s dobrým výsledkem v Matematice+ mívají velmi slušné šance prokousat se matematikou na vysoké škole. Proto mnohé vysoké školy akceptují známky v Matematice+ od 1 do 3 a některým postačí úspěšné absolvování zkoušky alespoň na známku 4.

Není výjimkou, že zkoušku absolvují i žáci, kteří se hlásí na medicínu. Lékařské fakulty mají zkušenost, že přijatí žáci, kteří neměli problém s matematikou, vysokou školu dostudují.

Úspěšný absolvent zkoušky Matematika+ obdrží certifikát, který má trvalou platnost. Pokud se např. po roce studia rozhodne odejít na jinou vysokou školu, může certifikát opět použít.

Maturanty k této zkoušce nepřihlašuje škola. Žáci, kteří mají přiděleno identifikační číslo k maturitě, se sami přihlásí na portálu CERMATu. Z některých středních škol se k Matematice+ hlásí až 50 procent studentů. Bohužel existují i kvalitní školy (i kvalitní soukromá gymnázia), kde žáci nejsou o zkoušce informováni a nevyužijí tak možnost získat certifikát se všemi benefity s ním spojenými. Ztrácejí tak např. možnost využití existujících úlev v přijímacím řízení na vysokou školu, případného přidělení jednorázového prospěchového stipendia. Také ztrácejí porovnání se svými vrstevníky, kteří mají podobné studijní ambice. V loňském roce bylo z celkových 2000 účastníků 11 nejúspěšnějších žáků a několik vybraných učitelů oceněno v Senátu Parlamentu ČR. Doufáme, že se i v letošním školním roce podaří na to navázat. Poměrně často se k Matematice+ hlásí i výteční studenti, kteří nejsou závislí na nabízených benefitech. Deklarují tak kvalitu výuky matematiky na střední škole, kterou absolvovali, a současně tím oceňují práci svých výborných učitelů matematiky.

Už v roce 2021 čeká žáky na gymnáziích a lyceích, o rok později na ostatních středních školách (s výjimkami pro některé obory) povinná státní maturita z matematiky. Jsou na tento krok školy připravené? Předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová například tvrdí, že to povede k další selekci v českém vzdělávacím systému, neboť tady budou desetitisíce žáků bez dokončeného středoškolského vzdělání, jejichž osud pak vlastně nikdo nesleduje.

Již od prvních úvah o zavedení povinné zkoušky z matematiky ve společné části maturit navrhujeme, aby se upravil systém kvalifikací a s tím spojená prostupnost vzdělávacího systému. V sousedním Polsku, kde již před lety úspěšně zavedli povinnou zkoušku z matematiky, má absolvent střední školy možnost ukončit středoškolské studium bez maturity. V naší republice žák, který je po odborné stránce plně kvalifikován (zvládne odbornou zkoušku nebo profilovou část maturitní zkoušky), nezíská při nezdaru v některé ze zkoušek společné části maturitní zkoušky status středoškoláka bez maturity, ale zůstává absolventem základní školy. Má pak ztížený přístup k výkonu své profese. Střední školy, které dnes z finančních důvodů bojují o každého žáka, naslibují rodičům i dětem světlé zítřky a po čtyřech letech jsou žák i rodiče frustrováni neúspěchem. Snadným terčem se pak pro ně i média stane samotný institut společné části maturitní zkoušky.

Podle vás neprávem?

Maturita má garantovat jistou úroveň vědomostí. Měla by být zárukou toho, že žák je schopen a ochoten vzdělávat se.

Od příštího školního roku bude v některých maturitních oborech posílena výuka matematiky. Bude-li na matematiku pamatováno alespoň tak, jako na cizí jazyk, žáci by neměli mít u maturity problém – tedy samozřejmě ti, kteří výuku nepodcení, a to již na základní škole. Bez toho, že by se žák sám přičinil, nelze úspěch v ničem zaručit.

Velmi negativní vliv na postoj ke studiu matematiky a k jejímu postavení ve vzdělávacím systému mají prohlášení některých mediálně známých komentátorů vzdělávacího systému. Příkladem může být ředitel společnosti www.scio.cz, který prohlašuje, že zavedením povinné zkoušky z matematiky poklesl v loňském roce zájem uchazečů o gymnázia a následně pak od příštího roku dojde ke stejnému efektu i u středních odborných škol, zejména průmyslovek a ekonomických škol. Kromě toho, že takto deklarovaná rezignace na přirozenou nutnost vysoké úrovně vědomostí a dovedností z matematiky právě u průmyslovek a ekonomických škol, kde je matematika základním aparátem hlavních předmětů a samotné náplně činnosti jejich absolventů, data z loňského ročníku jednotných přijímacích zkoušek taková tvrzení spíše vyvrací.

Můžete svoje tvrzení podepřít čísly?

Žáci čtyřletých gymnázií hlásící se k maturitní zkoušce na jaře 2017 představují cca 21,6 % maturantů ze všech oborů s maturitní zkouškou s výjimkou víceletých gymnázií a nástaveb. Struktura zájemců o studium na srovnatelném vzorku oborů středních škol s maturitní zkouškou ukazuje, že k prvnímu, respektive k druhému termínu se na jaře roku 2017 hlásilo na čtyřletá gymnázia cca 24,5 %, respektive 23,1 % všech uchazečů o čtyřleté obory vzdělání s výjimkou nástaveb. Uvedené údaje tedy nikterak nepotvrzují tvrzení pana Šteffla. Z šestiletých gymnázií se k maturitě hlásilo v jarním řádném termínu roku 2017 1990 žáků, z osmiletých gymnázií to bylo 7782 žáků. O studium na šestiletých gymnáziích se na jaře roku 2017 ucházelo 7 191 žáků, o studium na osmiletých gymnáziích to bylo 29 682 žáků. Ani tato data zdaleka nepotvrzují pokles zájmu. Naopak, poptávka po těchto oborech výrazně převyšuje kapacitu uvedených oborů vzdělání.

Takže strach z matematiky uchazeče o gymnaziální studia neodrazuje?

První ročník povinné matematiky se týká gymnázií a lyceí. Z pohledu dosahovaných výsledků u maturitní zkoušky se tedy jedná o nejúspěšnější obory vzdělání. Domníváme se, že pokud znají žáci i školy s čtyřletým předstihem požadavky, budou s to je v převážné většině splnit. Nesporně ale jedním ze základních předpokladů úspěšnosti bude dostatek kvalitních učitelů.

Od příštího školního roku bude v některých maturitních oborech posílena výuka matematiky. Požadavky maturitní zkoušky na vědomosti a dovednost z matematiky se nezvýší, zůstanou stejné jako v současné době a zahrnují průnik obsahu RVP všech oborů vzdělání. Budou-li tedy školy schopné rozumně nakládat s poměrem mezi rozsahem vyučované látky a časem na její procvičení, mohou na nezbytných 33 procent dosáhnout téměř všichni.