Tou byla příprava nového zákona o vysokoškolském vzdělání. Akademická obec se postavila proti východiskům, které nastínil tým profesora Petra Matějů. Liška pak vzdal projednání věcného záměra zákona ve vládě. Bílá kniha, kterou zpracoval Matějů a jeho lidé, počítala nejen s převratnými změnami v řízení univerzit, ale také se zavedením školného. V tom nyní Matějů a nový odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělání Jakub Fischer budou pokračovat. Právě od Fischerova angažmá, který je docentem na Vysoké škole ekonomické si ministerstvo slibuje zlom v komunikaci s představiteli vysokých škol.

„Schválení zákona o finanční pomoci studentům považuji za nutnou podmínku pro zavedení školného,“ řekl Deníku Fischer. Podle něj by školné nemělo sloužit jen k rozvoji škol a jako úleva veřejným rozpočtům. „Školné je třeba zavést hlavně kvůli motivaci studentů a jejich vyšším nárokům na pedagogy a kvalitu vzdělání. Osobně bych byl pro 10 až 15 tisíc korun přímého školného za každý rok studia,“ řekl Fischer.

Dotazníky pro studenty

Výzkumný projekt, který zjistí postoj vysokoškoláků ke školnému se rozběhne příští týden. Společnost SC&C, která na jaře vyhrála výběrové řízení, osloví 56 tisíc studentů, kteří by měli vyplnit rozsáhlé dotazníky. „Tato část projektu, který je kompletně hrazen z evropských fondů, přijde na dva a půl milionu korun. Vysokoškoláci odpoví na otázky ohledně jejich ekonomické situace během studia, mezinárodních pobytů, bariér pro zavedení školného a hodnocení kvality vzdělání na škole,“ vysvětlil Matějů. Výsledky obdobného průzkumu mezi vysokoškolskými pedagogy už jsou zpracované a do listopadu bude hotová i studentská část bádání „Do konce roku předložíme věcný návrh předlohy o finanční pomoci studentům, který je předstupněm zcela nového zákona o terciárním vzdělání,“ uzavřel Matějů.

Fischerův střet zájmů? Podle politologa v něm premiérův syn je

Praha - Jedenatřicetiletý proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické, docent Jakub Fischer byl ve čtvrtek ministryní školství jmenován vedoucím projektu Reforma terciárního vzdělávání. „Žádné výběrové řízení neprobíhalo, to se u podobných expertních programů nedělá. Z hlediska jeho úspěšnosti je velmi důležité, že pan Fischer je členem předsednictva Rady vysokých škol,“ obhajuje postup ministerstva Ondřej Gabriel z jeho tiskového odboru.

Profesor Petr Matějů podotýká, že s Fischerem na budoucí koncepci rozvoje vysokých škol pracuje od ledna, kdy se o jeho otci v souvislosti s premiérským křeslem naprosto nemluvilo. Nicméně politolog Zdeněk Zbořil soudí, že Fischerovo jmenování je na pováženou: „I kdyby byl geniální a nejlepší odborník ve státě, do čela projektu neměl být dosazen v době, kdy je jeho otec premiérem. Každé takové rozhodnutí zavání protekcionismem a jánabráchismem.“

Ještě větší problém spatřuje Zbořil ve faktu, že Jakub Fischer je mnohaletým spolupracovníkem soukromé společnosti SCIO, v níž dohlíží na finální podobu testů pro Národní srovnávací zkoušky. „Vzhledem k přímé konkurenci SCIO a projektu státních maturit je takové angažmá nepřijatelné,“ říká Zbořil. Fischer Deníku řekl, že o ukončení spolupráce se SCIO „zatím neuvažoval“.