Kategoricky odmítl, že by na kohokoliv jeho podřízení vyráběli nějaké kauzy 
a „prodávali" je. Policejní prezident Martin Červíček jeho gesto označil za „chlapské", poděkoval mu a dodal, že s ním počítá na jinou řídící funkci. Druhá strana sporu, vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová k Martincově kroku Deníku sdělila: „Rozhodnutí pana ředitele beru na vědomí, komentovat ho ale nebudu."

Šéf protikorupční policie sice uvedl, že největší vliv na jeho odchod mělo mediální zpochybňování práce protikorupčního útvaru, nicméně karty jasně rozdali dva členové vlády – ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) 
a vnitra Jan Kubice (nestraník).

Pavel Blažek v dopise Martinu Červíčkovi napsal: „Nechci domýšlet, jak někteří policisté jednají s účastníky trestních řízení, pokud si k vrcholné představitelce státního zastupitelství dovolili to, co vám popsala." A expresivně dodal: „Ani jeden z nás si jistě nepřeje, aby se opakovaly situace známé z období 1945–1948, kdy orgány vnitra sváděly boje s orgány spravedlnosti." V neděli pak Jan Kubice lakonicky pronesl, že si nedovede představit další spolupráci Bradáčové a Martince. Veřejnost přitom neví, co stojí v podnětu, který návladní Bradáčová poslala policejnímu prezidentovi.

Ten v pondělí jen pravil, že jeho prověřování by mělo skončit do dvou týdnů a netýká se žádné konkrétní kauzy. Únik části neoficiálního rozhovoru Lenky Bradáčové s moderátorem Pressklubu Frekvence 1 by spíš napovídal o opaku: „Jak jste se ptal na tu podjatost … je to vyrobený na mě. Z ÚOKFK. Já jsem čekala, kdy to Martinec prodá, tak vám to prodal." Média pak spekulovala, že mohlo jít o prověřování manžela Lenky Bradáčové v souvislosti s šetřením IT zakázek na ministerstvu práce a sociálních věcí. S manželem Tomášem Hájkem ovšem vrchní státní zástupkyně již tři roky nežije. Blíž pravdě bude asi ministr spravedlnosti Blažek, který žalobkynin podnět četl 
a zhodnotil ho slovy: „Upozornění JUDr. Bradáčové mne vede k závěru, že se některým představitelům policie jeví přísné dodržování zákonnosti jako překážka jejich postupu, a tak se nad rámec zákona 
i služebních povinností snaží 
o odstraňování takovýchto překážek."

Má-li Pavel Blažek pravdu, šlo by o věc nejvyšší důležitosti, jíž by se měla zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů, příslušné parlamentní výbory i nejvyšší státní zástupce. Nyní lze totiž těžko odhadnout, zda ÚOKFK pod Martincovým vedením postupoval v citlivých politických kauzách liknavě, nebo naopak příliš horlivě, 
v obou případech ale zřejmě bez ohledu na pokyny příslušného státního zástupce.

Například Věci veřejné 
v odstoupení Tomáše Martince vidí „velkou ránu protikorupčnímu boji". Fakt je, že ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) měl s tímto útvarem kvůli kauzám letounů CASA, ProMoPro či Amun.Re velké spory. Dlouhodobě ho kritizuje za nepochopení předpisů o majetku státu a jeho oceňování. Jak uvedl pro Novinky.cz, není to však primárně vina Martincových policistů, ale nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který jim je nevysvětlil.

Čím se zabývá Útvar odhalování korupce a finanční kriminality

* ÚOKFK byl zřízen 15. března 2003 jako útvar s působností na celém území České republiky.
* Věnuje se prověřování a vyšetřování nejzávažnějších forem trestné činnosti (hospodářské, finanční a korupce) a zajišťování výnosů z trestné činnosti a majetku pachatelů pro náhradu škod a případný trest propadnutí majetku nebo věci.
* Cílem jeho vzniku bylo vytvoření vysoce specializované, maximálně flexibilní a morálně silně odolné policejní složky zaměřené na boj s nejnebezpečnějšími formami korupce, závažné hospodářské a finanční kriminality.
* V loňském roce zajistil výnosy z trestné činnosti ve výši 2756 milionů korun. U prošetřovaných činů korupce činila 2,5 miliardy.
* Od 1. března 2011 je ředitelem útvaru plk. Tomáš Martinec, který oznámil rezignaci k 15. květnu 2013 .