Soud dnes nepravomocně osvobodil Janu Nečasovou, dříve Nagyovou, a tři vojenské zpravodajce, kterým obžaloba klade za vinu, že nezákonně sledovali někdejší manželku premiéra Petra Nečase (ODS) Radku. Verdikt v kauze, která vedla k pádu Nečasova kabinetu, komentovali zástupci tehdejších vládních stran tak, že za související zásah na úřadu vlády by se měl nyní někdo přihlásit k odpovědnosti. Předseda ODS Petr Fiala přímo uvedl, že osobní odpovědnost by měli vyvodit zejména „iniciátoři celé akce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci".

Matula podobná vyjádření odmítá. „K takovým silným slovům v tuto chvíli skutečně není důvod. Jednak proto, že dnešní rozsudek není pravomocný a bude se jím ještě zabývat odvolací soud. Jednak proto, že volat po vyvození odpovědnosti státního zástupce lze až za situace, kdy jeho vinu shledá kárný senát," zdůraznil.

„Obžalobu musíme podávat, i když máme pochybnosti o jejím úspěchu u soudu. Pokud pak soud obžalovaného zprostí viny, automaticky to přece neznamená, že státní zástupce pochybil," dodal.

Kárný návrh na žalobce

Nečasův ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) řekl, že „monstrózní akce" v kauze Nagyová na úřadu vlády a dalších místech stála desítky milionů korun. Podle něj za to někdo odpovědnost nést musí.

Ministerstvo spravedlnosti ČTK v obecné rovině sdělilo, že takzvanou regresní úhradu od konkrétního státního zástupce nemůže stát požadovat v každém případě, kdy soud obžalovaného zprostí obžaloby. Odpovědnost státu za škodu je totiž objektivní povahy, zatímco odpovědnost úřední osoby je povahy subjektivní. Zákon o odpovědnosti při výkonu veřejné moci stanoví, že stát může požadovat regresní úhradu pouze tehdy, jestliže byla vina státního zástupce zjištěna v kárném nebo trestním řízení.

Kárný návrh na konkrétního žalobce by případně mohl podat ministr spravedlnosti, nejvyšší státní zástupce či šéf příslušného státního zastupitelství, v tomto případě tedy olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan.