Hackeři, kyberútoky, válka po síti. Tomu všemu má zabránit novela zákona o kybernetické bezpečnosti, která právě prošla druhým čtením sněmovnou a jež vkládá zabezpečení českého kybernetického prostoru do rukou Vojenské rozvědky. Kritici tvrdí, že se vojenští špioni budou chovat jako Velký bratr z románu 1984 od George Orwella.

Čtěte také: Stropnický: Zpravodajci odvrátili dva teroristické útoky

„Musíme vybudovat silnou kybernetickou obranu, ale bez zbytečného špiclování a narušování svobody. Debata je namístě a možná i zpřesnění zákona," řekl předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Šéf VZ Jan Beroun ale ujistil premiéra i veřejnost, že se nic takového dít nebude. Cílem zpravodajců je podle něj sledování provozu na webu a vyhledávání signálů, že se chystá či vede útok. „Vůbec nepůjdeme do obsahu zpráv, nemůžeme hledat nějaká klíčová slova," dodal.

Kontrola zpravodajských služeb

S tím, že zákon dokáže kyberprostor ochránit, nesouhlasí bývalý předseda komise pro kontrolu BIS Jaroslav Bašta. „Víme, že kontrola zpravodajských služeb kulhá ne na jednu, ale na obě nohy. Členové kontrolních orgánů si navíc nemohou vyžádat ani posouzení nezávislého orgánu, protože Národní bezpečnostní úřad tuto sekci teprve buduje. Zatím se budeme muset spolehnout na profesionalitu vojenských zpravodajců," říká Bašta. I on je ale přesvědčen, že je lepší mít problematický zákon než nedělat pro kybernetickou bezpečnost vůbec nic.

Novela má VZ umožnit, aby umisťovali u internetových operátorů zařízení, které monitoruje data. „Ta budou stoprocentně otestována operátorem," uvedl Beroun. Jaroslav Bašta na rozdíl od něj telekomunikační firmy či jiné komerční subjekty jako záruku diskrétnosti nevnímá.

Nový předpis na Twitteru podpořil ministr obrany Martin Stropnický (ANO). „Řeči o špiclování jsou scestné. S hlavními operátory jsme kybernetickou novelu projednali a s některými máme už podepsané memorandum o spolupráci," uvedl.

Čtěte také: Beroun: Zpravodajci by po novele jen monitorovali provoz na webu