Na začátku jsem se ale ptal na tři nové nemocnice, tedy Sokolov, Ostrov a Sušici. Co se bude dít v jejich případě v horizontu jednoho dvou let?  

Máme plán rozvoje, v žádné nebudeme utlumovat obory, naopak. Špitály v Sokolově a Ostrově jsou poskládané velmi dobře. V Ostrově je silná část následné péče, LDN, kde společně s VZP rozjíždíme pilotní projekt domácí umělé plicní ventilace, aby pacienti závislí na podpoře dýchání mohli být doma i s přístrojem. Samozřejmě tam, kde to jejich stav dovolí a stále pod naší kontrolou. V ostrovské nemocnici se dělají i plánované chirurgické výkony, příkladem může být třeba artroskopie. Mezi pacienty je o ni velký zájem, protože je to výkon s jedno až třídenní hospitalizací.

A Sokolov?

To je pro změnu vlajková loď pro akutní péči, kde chceme udržet všechny obory, včetně rozvoje gynekologie a porodnice. Na Karlovarsku je výborná spolupráce s vedením kraje, kdy společně plánujeme péči tak, aby co nejlépe pokrývala potřeby lidí. Kraj nám rovněž výrazně pomáhá s opravou špitálu.

Nejkomplikovanější situace je v Sušici, kde chybí operatéři, chirurgie tam funguje jen jako ambulance. Špitál patří městu, provozuje jej obecně prospěšná společnost a vy jste tam poslední měsíc vstoupili jako provozovatel. Jak to nyní vypadá v reálu?

Nemocnici v Sušici jsme převzali ve stavu, kdy už tam v podstatě akutní lůžková chirurgie nebyla. Lékaři odešli a nebylo jak bezpečně pokrýt služby. Akutní chirurgie znamená, že tam jezdí záchranná služba či sami poranění lidé, a ta nemocnice musí buď zajistit ošetření, nebo diagnostiku. V Sušici zbylo pár chirurgů a jeden anesteziolog. Společnost Nemos, s jejímž nákupem jsme špitál od října převzali, se rozhodla akutní chirurgii zavřít a myslím, že to bylo správné rozhodnutí.

My jsme se ještě pokusili o krátký zvrat – přesvědčili jsme naše lékaře z Vrchlabí, aby přes půl republiky jezdili do Sušice operovat a sloužit noční a víkendové služby. Skutečně to chvíli dělali, ale to bylo dlouhodobě neudržitelné. Oslabili jsme tím vrchlabskou nemocnici a chirurgové neměli odpočinek. A bezpečí pacienta je první věc, kterou musíte mít za každé situace na mysli.

Máte tedy nějaký záchranný plán?

Postupujeme podobně jako ve Vrchlabí. Udělali jsme si analýzu, co se v Sušici reálně dělá a o co je zájem. Třeba loni, kdy akutní chirurgie ještě fungovala v nouzovém režimu, provedli v Sušici 580 operací. Šlo o malé zákroky, kdy navíc 280 z nich bylo možno udělat dopředu jako plánovaný výkon v režimu jedno- až třídenní chirurgie. Přesto tam zdravotníci museli trávit dny a noci, 24 hodin denně. Každopádně i v Sušici a okolí jsme zkusili obejít lékaře a zdravotníky s nabídkou, zda by nechtěli jít pracovat k nám. Snažili jsme se akutní nepřetržitou službu zachovat.

Podařilo se?

Hledali jsme primáře i lékaře a nabízeli platy, jejichž výši snad ani nemůžu říkat,  přesto jsme je nenašli. Ti lékaři tamější oblast znají a vědí, že operací je v Sušici hrozně málo. Každý chirurg chce operovat a sám pacient si radši zvolí nemocnici, kde je velká praktická zkušenost. Když půjdete na operaci třeba endoprotézy, určitě zvolíte místo, kde jich udělají desítky měsíčně. Pokud vykážete za měsíc jen dvě, nemáte dlouhodobě šanci.

Sama říkáte, že nechce nic utlumovat. Tady to ale zrovna vypadá na zavření.

To si nemyslím. Sušická nemocnice má v regionu svůj význam, je moc pěkná a má pořád celou řadu loajálních zaměstnanců, kteří tam chtějí pracovat. Našli jsme nového primáře interny, který ji chce rozvíjet, a stejně tak chceme rozvíjet následnou péči, která má skvělou paní primářku. A silná musí být i ambulantní péče, výborně funguje rehabilitace.

A ta chirurgie?

Nemocnice je zrekonstruovaná a jsou tam plně vybavené operační sály, tudíž tam chceme v rámci našeho rozvojového plánu udržet i chirurgii s lůžkovou částí, ale plánovanou, nikoliv akutní. Tudíž operovat přes den, ale ne ve dvě ráno. Sušice má podle nás podobně jako Vrchlabí perspektivu i pro ortopedii, kde by se daly zvládat i různé operace vazů a podobně. Třeba i pro sportovce, kterých je v regionu hodně.

Nemocnice je ovšem majetkem města. Co když vám na takový plán nekývnou?

Budeme se je snažit přesvědčit, protože si myslíme, že tohle je správný plán,a máme ho podložený čísly. Když zastupitelstvo řekne ne, pak budeme očekávat ukončení spolupráce, protože my jinou smysluplnou variantu nevidíme. Plán rozvoje jsme tvořili v dialogu se zaměstnanci. I oni vidí, kde jsou slabá místa. Třeba sušická nemocnice nemá vyšetření CT (počítačová tomografie – pozn. red.) a v dnešní době je téměř standard, že akutní pacienti po úrazu jsou na CT vyšetření. To není dobrá situace pro sloužícího lékaře ani pro pacienta, kterého přivezou po nehodě.  

Opakovaně se hovoří o vašem zájmu o nemocnice v Roudnici nad Labem, Litoměřicích či Rumburku. Která z těch akvizic je nejreálnější?

Zmínil jste všechny nemocnice, o kterých uvažujeme. Máme zájem je buď koupit, nebo jít do soutěže na provoz s tím, že je chceme rozvíjet. Rozhodně ne zavírat či utlumovat. Není pravda, že chceme utlumit provoz v Roudnici. Naopak, Roudnice má velký potenciál, třeba v chirurgii nebo také porodnici, která může být zajímavá i pro pražské maminky. Stejně tak hodláme v prosinci podat přihlášku na provoz nemocnice v Rumburku.

(Penta Hospitals CZ je součástí skupiny Penta, kam patří i VLM, vydavatel Deníku – pozn. red.)