Senátoři poslance požádali o to, aby novelu schválili zrychleně už v prvním kole projednávání. Nové významné dny by se v případě souhlasu dolní komory objevily v kalendářích až pro rok 2023. Novela má totiž podle senátních úprav nabýt účinnosti až 1. července příštího roku

Atentát na spoluautora takzvaného konečného řešení židovské otázky a zastupujícího říšského protektora Heydricha provedli 27. května 1942 českoslovenští parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří byli pro tento úkol speciálně vycvičeni ve Velké Británii. Atentát patřil k nejvýznamnějším činům protinacistického odboje na území někdejšího Československa. Pokyn k němu dala exilová vláda v Londýně, popudem byly mimo jiné popravy předních členů vojenské odbojové organizace Obrana národa.

Bojovníci za nezávislost Irska se sdružovali v různých partyzánských a polovojenských organizacích. Na snímku dobrovolníci z tzv. Irské občanské armády
Irské Lidice: k děsivé pomstě opilců v Knockcroghery došlo kvůli omylu

Heydrich zemřel několik dní po atentátu na následky zranění. Nacisté při odvetných represivních akcích vyhladili obce Lidice a Ležáky a popravili stovky lidí. Gabčík s Kubišem zahynuli spolu s dalšími spolubojovníky 18. června 1942 po boji, když se odmítli vzdát a opustit vyzrazený úkryt v kryptě kostele svatých Cyrila a Metoděje v Praze 2. O uzákonění 27. května jako významného dne žádala mimo jiné radnice Prahy 8, na jejímž území se atentát odehrál, řekl už dříve ČTK starosta Prahy 8 Ondřej Gros (ODS).

Podobná záměr měl i Radek Vondráček (ANO)

Podobný záměr měl i bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO), který krátce před sněmovními volbami předložil vlastní novelu, podle níž by měl být 27. květen Dnem útoku československého odboje na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Dosluhující vláda Andreje Babiše (ANO) minulé pondělí Vondráčkovu novelu odmítla mimo jiné pro nadbytečnost a také kvůli tomu, že dolní komora v předvolebním složení by předlohu už nestihla projednat.

Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich v doprovodu státního tajemníka Úřadu říšského protektora K. H. Franka na podzim 1941 v Praze
Popravy na rozkaz Heydricha: Oběti musely na píseček, nebo na kolenovou šibenici

Uzákonění Dne odchodu okupačních vojsk senátoři navrhli v souvislosti s letošním 30. výročím ukončení pobytu sovětských vojsk na území někdejšího Československa. Připomínat má ale i ukončení předchozích vojenských okupací českého území. Tvůrci novely vybrali 26. červen kvůli tomu, že v tento den v roce 1991 vydal tehdejší prezident a vrchní velitel ozbrojených sil Václav Havel "Rozkaz k odchodu sovětských vojsk z území ČSFR". Zdůraznil v něm obnovu suverenity a vlastní odpovědnosti za nově nabytou svobodu. Stahování sovětských vojsk trvalo půldruhého roku, poslední železniční transport přejel československou hranici 21. června 1991. Jako poslední odletěl 27. června téhož roku velitel Střední skupiny sovětských vojsk Eduard Vorobjov.

Česko má zatím uzákoněno 15 významných dnů, které na rozdíl od státem uznaných svátků nejsou dny pracovního volna.