O Fischera přitom měli velký zájem lidovci, Hilšer by našel zázemí třeba u Pirátů nebo ve STAN. Jiří Drahoš se rozhodl udržovat stálý dialog se svými voliči přes spolek Společně pro Česko. Bude vyjíždět do regionů a rozvíjet témata, o nichž podle něj současný prezident nehovoří, ačkoli jsou velmi důležitá. Jde například o kvalitu vzdělání, vyloučené lokality, lidi v dluhových pastích, sociální bydlení.

Ideální příležitost

Všichni tři letošní uchazeči o Pražský hrad se navíc rozhodli kandidovat do Senátu.

Marek Hilšer.
Hilšer chce do Senátu. Kandidovat bude na podzim v Praze

„Je to pro ně nejlepší možné pokračování politické kariéry. Založení nové strany si správně vyhodnotili jako beznadějnou cestu, takže vsadili na občanskou společnost, kterou oslovují a jež jim fandí,“ řekl Deníku politolog Milan Znoj. Dodal, že senátorské angažmá je pro výrazné osobnosti ideální příležitost etablovat se na politické scéně. „Nemusí to nutně skončit druhým prezidentským pokusem, pět let je dlouhá doba, třeba se časem objeví ve vedení některé ze stávajících stran,“ predikuje Milan Znoj.

Úvaha o Senátu jako předstupni prezidentského úřadu se přitom nabízí i proto, že kromě tří zmíněných mužů se o něj letos pokoušejí další výrazné postavy, konkrétně rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek a bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Pavel Bělobrádek.
Bělobrádek, Herman i Čunek chtějí zasednout v Senátu

Ten jako jediný odmítl, že by přes senátní kandidaturu myslel na Hrad: „O této cestě opravdu neuvažuji. Vnímám rostoucí význam Senátu a chci se aktivně podílet na práci v něm a být i jakýmsi ombudsmanem chrudimského volebního regionu.“ Jako způsob zapojení do veřejného dění vnímá svoji snahu stát se senátorem za Prahu 2 a 3 Marek Hilšer.

„Důvěru a přání lidí nemohu zklamat tím, že bych se teď z ničeho nic vypařil. Senátorství neberu jako prostředek k vyššímu cíli nebo postu, ale logické pokračování započaté práce. Jediné, co mohu v současné době říct k prezidentské kandidatuře, je, že ji nevylučuji. Bude to ale záviset na mnoha okolnostech a podmínkách,“ sdělil Hilšer Deníku.

Krok za krokem

Bývalý šéf politického odboru za Václava Havla a diplomat Pavel Fischer byl největším skokanem prezidentské volby. Skončil třetí za Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem. V debatách prokazoval svou kompetentnost v zahraničněpolitických otázkách a jasné názory na domácí události. Na dotaz Deníku, zda může být jeho snaha o senátní křeslo předstupněm příští prezidentské kandidatury, odpověděl: „Vaše formulace je natolik otevřená, že se mi líbí.“ 

Pavel Fischer, ředitel STEM, poskytl 11. července v Praze rozhovor Deníku.
Pavel Fischer: Chci vystupovat jako stínový prezident Zemana

V podobném duchu reagoval i Mikuláš Bek: „Je možné takto spekulovat, ale já o tom teď neuvažuji s takovou perspektivou. Myslím, že je třeba postupovat krok za krokem.“

Na pravoboku pusto

Jisté je, že po druhém období Miloše Zemana budou muset přijít noví hradní adepti. Zmíněná pětka oslovuje především liberální a středové publikum. Na pravicové, konzervativní či nacionálně zaměřené voliče nikdo z nich necílí.

„Tam je otevřený prostor například pro Tomia Okamuru, který to už jednou zkoušel,“ míní Milan Znoj. Pokud ale Okamurova SPD ve sněmovně nesplní podstatnou část svého programu, což se jí v opozici zřejmě nepodaří, její předseda bude popularitu ztrácet. Příležitosti by se pak mohl chopit nositel známého jména, který je navíc sám o sobě velmi výrazný – Václav Klaus ml.

Pavel Fischer, ředitel STEM, poskytl 11. července v Praze rozhovor Deníku.
Pavel Fischer: Chci vystupovat jako stínový prezident Zemana