Senátor Miloš Vystrčil (ODS) ve výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu poukazoval mimo jiné na to, že předloha neřeší prodloužení nynější lhůty 30 dnů, kterou má Senát na projednání zákonů, na 60 dní. Zdůraznil, že některé zákony jsou natolik komplikované, že 30 dní na jejich projednání nestačí. Podle něj tak dlouhodobě existuje nerovné postavení mezi Sněmovnou a Senátem.

Senátorka Eliška Wagnerová (za Zelené) ale argumentovala tím, že předloha nemůže řešit prodloužení lhůty, protože lhůtu stanovuje přímo ústava. Lhůta znamená, že pokud se Senát ve 30 dnech k zákonu neusnese, platí, že zákon byl přijat.

Nejvýznamnější změnou, kterou tzv. stykový zákon přináší, je úprava projednávání ústavních a volebních zákonů takzvaným systémem "člunek". Má umožnit, aby Sněmovna a Senát podobu těchto norem navzájem dolaďovaly a dosáhly tak ústavou předepsané shody nad jejich obsahem. Nyní platí stejně jako u jiných zákonů, že pokud Senát neschválí sněmovní verzi a předloží vlastní úpravy, Sněmovna nemá jinou možnost než je akceptovat. V opačném případě změna ústavy či volebních pravidel není přijata.

Senát se má zákonem zabývat na své schůzi příští týden. Pokud zákon schválí, Parlament tak po čtvrtstoletí naplní ústavu, v níž je existence stykového zákona zakotvena.