V důvodové zprávě, kterou má Deník k dispozici, se říká: „Dozorčí rada musí mít minimálně tři členy. Jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku. Dvě třetiny členů dozorčí rady jmenuje do funkce na dobu nejdéle tří let zakladatel, a to na základě výběrového řízení. Předsedou dozorčí rady může být jmenována pouze osoba, která získala od výběrové komise nejvyšší bodové hodnocení."

Andrej Babiš se nedávno 
k normě vyjádřil odmítavě: „Přece nebudeme psát zákon 
o tom, jak chodit na záchod." Dodal, že funguje vládní personální výbor, jímž procházejí všechny nominace. S nimi může být Andrej Babiš spokojený, neboť desítky postů v dozorčích radách podniků spadajících pod ministerstvo financí obsadil lidmi, které si sám vybral nebo schválil.

Libor Michálek připomíná, že nejde o žádnou lapálii, neboť management a členové dozorčích rad ve firmách 
z Babišova resortu berou průměrně 5,5 milionu korun ročně. Ve státě je celkem 25 podniků, kde lidé z vedení pobírají víc než 1,8 milionu korun ročně. V ČEZ je to ale 14,4 milionu, v Lesích ČR 8,1 milionu, v České poště 4,7 milionu.

Stínový segment

„Tyto klíčové podniky mají aktiva ve výši příjmů státního rozpočtu, jsou tedy jakýmsi stínovým segmentem státem ovládané sféry, ovšem bez veřejné kontroly. Pro odpolitizování těchto institucí je proto naše předloha stejně důležitá jako služební zákon pro úředníky. Manévrovací prostor pro politiky je nyní mimořádně velký, protože o výši odměn manažerů rozhodují právě dozorčí rady. Navrhujeme tudíž, aby kritéria pro stanovení jejich výše určoval zákon. U ředitele by základní měsíční mzda nesměla překročit trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v podnikatelské sféře," řekl Libor Michálek.

Odkazuje přitom na analýzu sdružení Naši politici, které zkoumalo data 122 členů dozorčích rad státních podniků Lesy ČR, Letiště Praha, MERO, ČEPRO a DIAMO v letech 2006–2013. Z jejich závěrů vyplývá, že neexistuje žádná systematická veřejná kontrola toho, kdo v radách zasedá 
a na základě čeho je nominován, do dozorčích rad přichází jen malé procento osob s manažerskou zkušeností získanou ve velkých společnostech a že v dozorčích radách je z hlediska dosažené praxe nejpočetněji zastoupena kategorie ministerských úředníků.

Třetina členů dozorčích rad jsou politici

Nejvarovnější vykřičník ovšem vyžaduje toto konstatování: „Více než třetinu všech členů dozorčích rad sledovaných podniků tvořili 
v daném období aktivní či bývalí politici. U 17 procent členů managementu a dozorčích rad byly zaznamenány skutečnosti zpochybňující osobní integritu jedince pro výkon veřejných funkcí ekonomického charakteru."

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v tisku vyjádřil, že 
v polovině letošního roku vláda vyhodnotí fungování personálního výboru a rozhodne se, zda tuto věc přetaví do zákonné podoby.

Mezitím ale Andrej Babiš přehodnotil svoje stanovisko a na sněmu hnutí ANO prohlásil: „Na základě diskusí 
a pod tíhou nových argumentů není ostuda občas změnit názor. Původně jsem například nebyl pro nový zákon 
o odborných nominacích do dozorčích rad státních firem. Neuvědomil jsem si ale, že po nás přijde do vlády někdo, kdo by tam chtěl znovu dosadit politiky nebo své kamarády. Proto ho v nejbližší době navrhnu."
Senátoři ho ale předběhli. „Možná naše verze neprojde, protože vláda bude chtít předložit vlastní. V každém případě si ale otestujeme reálné postoje politických stran," míní Libor Michálek. Návrh senátorů z KDU-ČSL, SZ, ČSSD 
a ANO by měl Senát projednat na příští schůzi.