Petr Vícha, který si díky svému vítězství „střihl“ již senátorský hattrick, v horní komoře parlamentu pracuje od roku 2006. Zároveň se stal jediným senátorem ČSSD, který se do horní komory v letošní volbě dostal.

Hlasovalo pro něj ve všech pěti městech volebního obvodu č. 74 (Bohumíně, Dolní Lutyni, Havířově, Petřvaldě a Rychvaldě) 72 procent voličů, tedy 9 232 lidí.

„Nesmírně si cením toho, že jsem získal podporu napříč celým volebním obvodem, a to včetně největšího města Havířova, kde jsem před šesti lety lehce prohrál a kde je doma má soupeřka. Výsledek je pro mne obrovským závazkem, že budu senátorem pro všechna města naprosto stejně a budu pomáhat tam, kde to bude třeba, jako tomu ostatně bylo i v předchozích letech,“ sdělil po sečtení výsledků Vícha s tím, že hlavní prioritou pro něj zůstává boj za slušné lidi a prosazování lepších zákonů pro města a obce.

V Senátu bude stejně jako doposud pokračovat ve výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí, který se zaměřuje právě na zákony týkající se obcí a měst. Do jiného staronový senátor podle vlastních slov určitě nepůjde.

„Potřebujeme teď dosáhnout změny u zákona o sociálním bydlení, který by tento problém systematicky vyřešil a zatočil s byznysem s chudobou na soukromých předražených ubytovnách. To ale bude vyžadovat dlouhodobý boj a spolupráci napříč celým politickým spektrem i ministerstvy“ doplnil Vícha.

Malé vítězství pro sociální demokraty?Bohumínský starosta se stal jediným sociálnědemokratickým kandidátem, kterému se podařilo v letošních senátních volbách uspět. Obhajobu senátorského postu proto Vícha nehodnotí jako své velké vítězství, ale naopak jako velkou prohru ČSSD. Ta měla v druhém kole volby pět kandidátů a sám bohumínský starosta doufal, že alespoň tři z nich uspějí.
Poražená Milada Halíková, která se o senátorské křeslo s Víchou utkala už před šesti lety, byla obecně zklamaná nízkou volební účastí. Ta podle ní svědčí o určitém nezájmu o horní komoru parlamentu, stejně jako o značné složitosti volebního systému.
„Spousta lidí navíc nepřijala tu skutečnost, že mají jít za týden znovu k volbám,“ podotkla k nízké volební účasti Halíková, která se do Senátu nedostala ani na třetí pokus. Poprvé kandidovala v roce 2000, podruhé v roce 2012.