Stárnutí populace je podle demografů nejzásadnější změnou, která společnost ve vyspělých státech čeká. Podle odborníků by se země měly na tuto skutečnost připravit, neměly by ji ale vnímat jako hrozbu. Přizpůsobit se potřebám a požadavkům starších obyvatel budou muset nejen sociální a důchodové systémy, ale také výrobci, obchodníci, služby i zábava.

V roce 2005 žilo v ČR zhruba 1,45 milionu lidí nad 65 let. Devadesáté narozeniny pak mělo za sebou 34.460 osob. Podle propočtů by počet pětašedesátníků a starších měl letos činit zhruba 1,49 milionu lidí. Za deset let by jich podle demografů mělo být 1,96 milionu. Mužů a žen starších 90 let by pak mělo v Česku žít 52.715.

V roce 2030 může podle propočtů v zemi být 2,31 milionu osob, které překročily pětašedesátku. Více než 90 let bude 82.080 lidem. V polovině století by pak mělo v ČR žít zhruba 216.550 mužů a žen starších 90 let. Víc než 65 let bude pravděpodobně mít 2,96 milionu Čechů a Češek. Lidé žijí déle díky změně životního stylu i moderní medicíně.

V roce 1990 se index stáří, který představuje počet lidí nad 65 let k počtu dětí do 14 let, rovnal 60. V roce 2000 překročil 85 a v roce 2010 by se měl dostat na 114. Podíl seniorů se zvyšuje také kvůli nízké plodnosti, tedy kvůli tomu, že ženy přivádějí na svět za svůj život málo dětí. V Česku tento ukazatel činí přibližně 1,3.

Podobná situace jako v ČR je ale i v jiných vyspělých státech. "Evropská unie se do určité míry mění v domov důchodců," uvedl před měsícem na pražské konferenci o stárnutí populace eurokomisař Vladimír Špidla.

Péče o seniory je nedostatečná, chybí i domovy důchodců

PRAHA - Péče o seniory v Česku je zatím nedostatečná. Chybí nejen služby, díky nimž by lidé do vysokého věku byli soběstační a mohli zůstávat v domácím prostředí, ale scházejí i lůžka v domovech důchodců. Do budoucna kvůli stárnutí společnosti navíc potřeba míst v těchto zařízeních podle odborníků ještě poroste. Vyplývá to z výzkumů o sociálních službách a péči o seniory, které zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Na konci roku 2005 fungovalo v ČR podle výzkumu 398 domovů důchodců se zhruba 39.000 lůžky. Ministerstvo práce ČTK sdělilo, že aktuálnější čísla nemá. Kraje spravovaly 178 zařízení, obce 149, církve 59 a neziskové organizace 12. Na místa v nich čekalo 43.200 lidí. "Na každé lůžko čeká v průměru jeden další uchazeč," uvedli autoři výzkumu. Nejhorší situace je podle nich v Praze, kde na lůžko připadají tři čekatelé. Dva jsou to pak v Plzeňském kraji, víc než jeden ve Středočeském, Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji a na Vysočině.

Zájemců o pobyt v domovech přibývá. Zatímco v roce 1995 čekalo na místo 18.500 lidí, v roce 2000 jich bylo už 28.800 a v roce 2005 pak ještě o 4400 víc. Od roku 1995 přibyla stovka domovů a počet lůžek se zvýšil zhruba o 6000, kapacita je ale stále nedostatečná.

Podle odborných odhadů jsou soběstačné asi čtyři pětiny lidí nad 65 let. Pomoc v domácnosti potřebuje asi desetina osob, domácí péči pak asi sedm procent a ústavní až tři procenta. Podle propočtů by tak domácí péči v roce 2010 potřebovalo asi 113.000 lidí, v roce 2020 pak až 136.000 lidí. Opatrování v ústavu by mělo mít v roce 2010 asi 42.300 lidí a o deset let později na 51.000 osob.

Podle výzkumu má růst zájmu o život v domovech důchodců několik příčin. Společnost stárne a seniorů přibývá. Díky moderní medicíně a změně životního stylu se lidé dožívají vyššího věku. Bez pomoci se už pak většinou neobejdou. Rodin, které by byly ochotné se o své starší členy starat, ale podle autorů výzkumu ubývá. Přispívá k tomu jiný způsob života a pracovní nasazení. Péči o rodiče či prarodiče nenahrávají ani příjmy a situace na trhu s byty. Pořídit větší bydlení je pro mnohé totiž nemožné. Dostatečná není ani nabídka služeb pro seniory, díky nimž by mohli sami žít doma.

Situaci měl zlepšit zákon o sociálních službách, který platí od ledna. Lidé si mají za příspěvek od státu zaplatit potřebné služby a měli by zůstávat v domácím prostředí. Mnozí příjemci si ale peníze nechávají a péči si nepořizují. Dotace na provoz pak podle některých poskytovatelů putovaly hlavně do ústavů, ne do terénních služeb.

Zatímco ve vyspělých státech se péče z ústavů přesouvá do domácího prostředí, v ČR se tento trend podle výzkumu "uplatňuje jen ve velmi omezeném měřítku". I když podle odborníků potřeba lůžek v domovech poroste, měla by se tato zařízení změnit. Z obrovských ústavů s "nemocničním režimem" by se měla proměnit v penziony, v nichž by lidé měli potřebnou péči a soukromí. Počítá s tím i vládní koncepce.