Naopak zhruba třetina respondentů je přesvědčena, že by v českém právním řádu existovat neměl. Počet odpůrců absolutního trestu tak i nadále roste.

Zatímco v roce 1992 s ním nesouhlasilo 13 procent lidí, do letošního roku jich přibylo celých osmnáct procent. Jako vážnou námitku proti trestu smrti uvádí lidé většinou riziko justičního omylu a odsouzení nevinného.

Naopak jeho zastánci upozorňují na to, že trest smrti pro pachatele těžkých zločinů přináší pocit spravedlivého zadostiučinění obětem a pozůstalým.

Jednasedmdesát procent oslovených si také myslí, že bez trestu smrti nenapravitelní těžcí zločinci jen zbytečně zabírají místo ve věznicích a stát je musí platit z daní.

Jen o jedno procento méně lidí soudí, že je smrt přiměřeným trestem za nejtěžší zločiny. Naopak přesně polovina respondentů uvedla, že ani trest smrti neodradí těžké zločince od jejich činnosti a nevede ke snižování závažné kriminality.