Jak by měl být takový člověk potrestán? Je to osoba, která si nezaslouží slitování, nebo člověk, který jen nezvládá svou nemoc? Na názor jsme se zeptali gynekologa a sexuologa Pavla Turčana.

Je pedofílie léčitelná? Či lépe řečeno dá se za pomoci lékařů alespoň částečně ovládnout?
„Pedofille má povahu celoživotního zaměření. Podobně je tomu i u jiných poruch sexuální identifikace. Je zde ale potřeba rozlišovat mezi pedofilií jako poruchou sexuální preference, kdy je osoba skutečně eroticky fascinována nedospělými objekty, a mezi případy, kdy se jedná pouze o jednání náhražkové, v případě, kdy člověk, který se dopustí deliktu, volí dětský objekt pouze jako náhražku pro nemožnost nebo neschopnost získání dospělého sexuálního partnera. Většina pedofilně zaměřených lidí tuto poruchu ovládá i sama, nedostaví se ani do poradny a ani nejsou pachateli vlastního deliktu.

V případě, že jedinec u sebe pozoruje, že je eroticky přitahován dětmi a nedospělými osobami, je vždy vhodné navštívit specializovanou sexuologickou poradnu, kde mu bude poskytnuta pomoc – ať už ve formě rad, jak se naučit zvládat určité situace a nebo i ve formě medikamentózní léčby. V případě, kdy dotyčný již nějaký delikt spáchal, může mu být soudem nařízeno ochranné léčení, buď na lůžkovém oddělení, nebo následně i ambulantně.“

Je pedofil schopen objektu své touhy skutečně ublížit?
„Většina pedofilně orientovaných jedinců netouží dítěti ubližovat. Pokud se přece jenom dostanou k tomu, aby svou touhu realizovali, jedná se většinou o něžnosti, dotyky, mazlení případně osahávání. Míra nebezpečnosti se zvyšuje v případě, kdy se jedná o jedince psychopatické, mentálně retardované či požívající alkohol nebo jiné psychotropní návykové látky. Podobně to je v případech, kdy se pedofilie kombinuje s prvky sexuálně agresivními nebo sadistickými.“

Jaký byste z pozice sexuologa navrhoval trest pro člověka s touto deviací, který prokazatelně zneužil dítě?
„Na tuto otázku nejde krátce a jednoznačně odpovědět. Záleží na závažnosti spáchaného činu a míře nebezpečnosti, každý případ je potřeba posuzovat jednotlivě. Každopádně je vždy nutné pečlivé a komplexní sexuologické a psychologické, případně i psychiatrické vyšetření takového jedince a nasazení léčby, buď ústavní, nebo ambulantní. A samozřejmě, v závislosti na závažnosti spáchaného činu i odpykání trestu ve vězení, ale to už je věcí trestního řízení a soudu.“

Je možné, aby člověk s touto sexuální deviací, pracoval s dětmi? Setkal jste se s takovými případy ve své praxi?
„Ano, setkal. Mnozí pedofilně orientovaní lidé se uplatňují v povoláních, kterých náplní je práce s dětmi, například učitelé, vychovatelé, zájmové kroužky, a mnozí z nich tuto práci vykonávají dobře. Pokud ale jedinec není schopen své pedofilní tendence tímto způsobem potlačit, je vhodnější se práci s dětmi vyhnout. Obecně lze tedy říct, že není důvod takovému člověku práci s dětmi zakazovat, ale rovněž nelze tuto práci pedofilním jedincům doporučovat. Opět je třeba ke každému případu přistupovat jednotlivě.“