Kromě cedule „obecní úřad" by si starostové v příštích letech mohli na budovy radnic doplnit i další tabulku – „realitní kancelář".

Hlavně menší obce v posledních týdnech stupňují svůj odpor proti chystanému zákonu o sociálním bydlení. Ten by měl zatočit s byznysem na předražených ubytovnách a dát jistotu aspoň nějakého bydlení pro nejohroženější skupiny obyvatel. Podle starostů ale klade na obce těžko splnitelné podmínky: i když třeba žádné byty nevlastní, měly by zajistit bydlení pro lidi, kteří spadnou do kategorie sociálního bydlení (viz grafika).

Výhrady opakovaně vznesly třeba Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) i menší Sdružení místních samospráv. Lidí, kteří by na základě zákona získali nárok na dočasné nájemní bydlení, jsou totiž řádově tisíce. „Za sebe říkám, že si nedokážu představit, jak to bude fungovat," říká Dagmar Novosadová, starostka Kunína na Novojičínsku a členka předsednictva SMO ČR. „Obce dostanou nařízeno, že se musejí postarat. Otázka peněz ale není dořešená," říká starostka. „Nejde jen o byty. S lidmi by se měla vést sociální práce v terénu a na tu nejsou personální kapacity," říká Novosadová.

Stát tvrdí, že obcím na byty přispěje. „Obce budou mít ze zákona právní nárok na dotace na stavbu, opravu, pronájem a provoz sociálních a dostupných bytů a dotace na oblast sociální práce," uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. V červnu byla například vyhlášena výzva na stavbu asi 5000 bytů za použití evropských peněz. Přesné kontury zákona o sociálním bydlení ale stále nejsou jasné, norma navíc nabírá skluz. Platit nebude dříve než v polovině roku 2017. V původním návrhu byla například pokuta až milion korun pro obec, která bydlení nesežene. To se nakonec zmírní.

Pro zvětšení klikněte na obrázek!

Bydlení od obce - některé otázky a odpovědiZdroj: Deník

V Brně si rodiny bydlení losují

Brno – Sociální bydlení není až taková novinka. Obce mají již od roku 2000 podle zákona povinnost „uspokojovat potřeby svých občanů v oblasti bydlení". V jihomoravské metropoli nově spustili takzvaný projekt Rapid rehousing, do kterého se zapojilo 420 rodin v hmotné nouzi. Projekt už zajistil bydlení prvním šesti rodinám. Jak to funguje? „Byty vyčleněné na projekt podle potřeb přidělujeme konkrétním nájemcům," říká brněnský zastupitel Martin Freund. Původně vedení města počítalo s deseti rodinami, ale jedné se podařilo získat bydlení bez pomoci a pro další tři nenašli úředníci odpovídající ubytování.

PŘEPLNĚNÉ BYTY

Magistrát vylosuje každý měsíc dalších deset rodin. „Cílovou skupinou jsou hlavně rodiny nebo lidé, jimž odebrali děti do ústavu. Ztratili na ně nárok, dokud nemají kde bydlet," řekl garant projektu Štěpán Ripka z Platformy pro sociální bydlení. Jedním z kritérií pro uchazeče o byt je, že rodina žije v extrémně přeplněné domácnosti, kde na člena připadá méně než pět metrů čtverečních. „K rodinám bude docházet sociální pracovník i po skončení projektu, abychom mohli vyhodnotit, jestli se životní úroveň jistotou obydlí zlepšila," uvedl Freund.

Projekt sociálního bydlení vychází z předpokladu, že člověk s vyřešeným bydlením je schopný si poradit s dalšími problémy. „Je to efektivní způsob, jak s bezdomovectvím bojovat. Navíc vyjde levněji než sociální dávky nebo peníze, které vynaložíme na prevenci kriminality," porovnal náměstek brněnského primátora Matěj Hollan.

Projekt brněnské koalice jak pomáhat lidem, kteří nemají byt, vychází z konceptu Housing first, v češtině Bydlení především. Ten se už osvědčil v zahraničí.

„V texaském Houstonu 
v USA se díky Housing first podařilo za dva roky snížit počet bezdomovců téměř o čtyřicet procent," uzavírá Štěpán Ripka.

JAN KLIČKA A ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU