Školné by se rozhodně mělo zavést podle pěti procent lidí, 16 procent pak zvolilo odpověď „spíše má". Přitom ještě před třemi lety bylo rozhodně pro školné sedm procent lidí a poplatky spíše schvalovalo 22 procent. Zvýšil se také podíl těch, kteří školné rozhodně odmítají, a sice z 29 procent v roce 2009 na letošních 40 procent.

„Relativně vyšší podporu má zavedení školného mezi dotázanými s dobrou životní úrovní, lidmi, kteří se hlásí k pravici, a voliči ODS. Ve zvýšené míře proti školnému pak jsou stoupenci KSČM a ti, kdo se politicky hlásí k levici či ke středu," uvedli autoři průzkumu.

Na 59 procent lidí si myslí, že každý může dosáhnout vzdělání podle svých schopností, přičemž více než 90 procent respondentů označilo za důležité faktory ovlivňující vzdělání pracovitost, schopnosti jedince a touhu po vzdělání.

"Vedle toho asi sedm z deseti (72 procent) oslovených se domnívá, že vliv sehrává i vzdělání rodičů, necelé dvě třetiny respondentů (63 procent) pak přisuzují vliv taktéž znalosti správných lidí nebo původu z bohaté rodiny (64 procent). Těch, kteří si myslí, že výši dosaženého vzdělání ovlivňuje bohatý původ, od roku 2009 přibylo o šest procentních bodů. Naopak rasa či pohlaví nehrají podle účastníků průzkumu při studiu velkou roli.

Vliv protekce či bohatství odmítají spíše lidé s dobrou životní úrovní, podle nichž stojí za vzděláním hlavně píle a schopnosti.