V dokumentu českého velvyslanectví v Aténách z 19. prosince 2019, který má Deník k dispozici, se popisuje, jak partnerské instituce reagovaly na žádost Jana Hamáčka o seznam 40 konkrétních dětí s cílem podrobit je bezpečnostnímu prověření:

„Vysvětlily, že je vítaná, ale nerealistická.“ Řecké úřady podle nich nemohou o své vůli vybírat kandidáty pro přemístění. „Jakýkoli transport musí proběhnout na principu dobrovolnosti a s ohledem na zájem nezletilých migrantů,“ stojí v reportu.

Jen pubescenti

Ambasáda dále zdůrazňuje, že k převozu by byli vhodní jen běženci, kteří nemají v zemích EU žádné příbuzné a u nichž neprobíhá řízení vedoucí ke sloučení rodiny. „Relokace by se tak de facto týkala cílové skupiny pubescentů především mužského pohlaví před dovršením plnoletosti,“ dokládají diplomati. Řekové soudí, že vzhledem k těmto okolnostem by připadalo v úvahu jejich umístění ve k tomu účelu zřízených ubytovnách či centrech. „Iniciativy soukromých osob nejsou relevantní,“ uzavírá české velvyslanectví.

Ministerstvo zahraničí k tomu uvedlo, že od řecké strany v minulých dnech dostalo statistiky nezletilých bez doprovodu, kteří se v Řecku nacházejí. „Z těchto údajů plyne, že na území Řecka je několik stovek dětí do 15 let bez doprovodu, byť je tato skupina v menšině oproti mladistvým (15-18 let). Není však v tuto chvíli zcela jasné, u kolika nezletilých bez doprovodu už probíhá proces sloučení rodiny a u kolika se takovou rodinnou vazbu nepodaří dohledat. Česká republika má nyní za úkol vyjasnit právní status, který by případně relokovaní v ČR obdrželi. Tato záležitost je v gesci Ministerstva vnitra ČR,“ uvedla mluvčí resortu Zuzana Štíchová.

Zdá se ale, že k ničemu podobnému už nedojde. Vyplývá to ze slov ministra vnitra Jana Hamáčka pro Deník: „Pokud Řecko není schopné poskytnout konkrétní jména lidí, se kterými chce pomoci, a jedná-li se v podstatě jen o téměř dospělé Afghánce nebo Pákistánce, jež nelze umístit do rodin, ale do speciálních zařízení, tak není o čem mluvit.“

Neudržitelná pozice

Michaela Šojdrová to ovšem vidí jinak: „Dopis jsem neviděla a nemůžu na něj reagovat, ale z citátů v médiích je zřejmé, že i náš velvyslanec upozorňuje na neudržitelnost naší odmítavé pozice. Podle oficiálních veřejně dostupných statistik k 31. prosinci 2019 bylo v Řecku 5301 nezletilých bez doprovodu z Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie a dalších zemí. Některé děti jsou tam již déle než dva roky, proto se ukazuje jako chyba, že jsme nepomohli dříve,“ řekla Deníku.

V únoru na dané téma uspořádá se svým švédským kolegou Davidem Legou seminář, kterého se zúčastní i zástupci řecké vlády. „To je nicméně dlouhodobý úkol, který neřeší současnou situaci. Momentálně je zima a více než 2000 nezletilých uprchlíků nemá domov, nechodí do školy, nemá perspektivu. Nová řecká vláda nás už na podzim požádala, abychom jim vyšli vstříc poskytnutím okamžité pomoci. Je mi velmi smutno z toho, že česká vláda neustále jen hledá důvody, proč pomoci nemůže,“ míní Šojdrová.