S partou skautů se v uplynulých dnech setkali lidé v Tuchořicích, Staňkovicích, Blažimi a dalších obcích kolem severočeských Loun a Postoloprt. Po místních žádali skauti pomoc při svém obrazném výsadku v neznámém prostředí. „Po přenocování v zapůjčeném stanu pokračovali ve svém putování. Neudělali žádný nepořádek, místo nocování po sobě uklidili, byli slušní a vděční za pomoc. Kromě noclehu nechtěli vůbec nic, ani nabízené deky, říkali, že všechno mají,“ popsala své zkušenosti s táborníky obyvatelka Tuchořic Mirka Hrdličková.

Jenže jiní sousedé takové pochopení neměli. Viděli francouzsky mluvící mládež bez dospělého doprovodu a v domnění, že se jedná o vagabundy či děti uprchlíků, volali policii. „Policisté v posledních dnech přijali oznámení o pohybu mladistvých a nezletilých osob v nočních hodinách v katastru obcí Postoloprty a Žatec,“ potvrdil Deníku mluvčí lounské policie Karel Marek.

Záhy se vysvětlilo, že jde o skauty, kteří vyrazili do terénu ze základny v Zálužicích, asi pět kilometrů od Žatce. Že se nejedná o žádné kriminální živly, potvrdila i policie. „V souvislosti s těmito osobami jsme nezaevidovali žádné protiprávní jednání,“ informoval mluvčí.

Jazyková bariéra jako zdroj nedorozumění

V České republice přitom nejsou skauti z ciziny poprvé. „Česko si zahraniční skauti vybírají docela často, protože máme velmi krásnou a prostupnou krajinu, kterou se snadno putuje, je u nás hodně lesů a netrpíme tolik extrémním počasím jako třeba jih Evropy. Pro mladé lidi je důležitá i finanční dostupnost. Jezdí k nám ale také na tábory a navštěvují partnerské české oddíly,“ popsala mluvčí organizace Junák-český skaut Barbora Trojak.

S vyhrocenými reakcemi od veřejnosti, podobnými těm na Lounsku, se organizace už setkala i v minulosti. Hlavním důvodem nedorozumění je zejména jazyková bariéra a také to, že dnes už lidé odvykli vídat samostatnou mládež. „Dříve bylo běžnější, že se děti a mladí lidé pohybují bez dospělého dozoru, dnes je část veřejnosti z našeho pohledu přehnaně opatrná,“ vysvětlila Trojak.

„Ve skautském programu je běžné vyhodnotit zodpovědně přínosy a rizika a schopnosti účastníků a pak se rozhodnout, jakou aktivitu můžou kluci a holky bez dozoru absolvovat. Příležitost být postaven mimo hranice komfortu a muset se postarat o sebe i ostatní v rámci skupiny považujeme za důležitost součást osobnostního rozvoje,“ doplnila k akci mluvčí skautů.