Sklo, novoborští skláři a Deštné rovná se unikátní historická tavba skla dřevem, jež zde letos vstupuje do plnoletosti. Technologický experiment přivedli společně na svět skláři, taviči a technologové pod vedením huťmistra Zdeňka Andrese z Nového Boru a historika a bývalého ředitele deštenského muzea Václava Šplíchala.

„Tito rodiče také zítra odpoledne slavnostně sfouknou osmnáct svíček na dortu,“ přiblížil zahájení slavností současný ředitel deštenského muzea Bohumír Dragoun. Doplnil, že na místě už je desítka novoborských mistrů, celkem se však kolem pece bude pohybovat asi dvacet lidí, kromě sklářů také topiči apod.

V peci už se topí

V peci svaté Máří Magdalény zažehli oheň už ve středu odpoledne, její ohřátí na potřebnou teplotu kolem 1250 stupňů Celsia trvá přibližně tři dny. Potřebné, alespoň rok proschlé dřevo z buku, břízy i smrku na topení mají u pece připravené. Dragoun předpokládá, že ho spotřebují kolem 8 kubíků.

Skláři často v Deštném usilují o dosažení rekordní teploty v peci, jež se pohybuje přes 1300 stupňů Celsia. „Letos máme o něco vyšší, nastavený komín, tak uvidíme, co to s procesem tavby udělá,“ upozornil Dragoun na novinku.

Řemeslo a umění

Novodobá sklářská pec, kolem níž se všechen víkendový ruch bude točit, je postavena ze šamotových cihel podle historického vzoru barokní sklárny na otop dřevem. Skláři před očima stovek diváků popustí uzdu fantazii a z lávovité hmoty obratným foukáním vytvoří poháry, sklenice, historické repliky, ale i vlastní originály. Většina z těchto předmětů se v neděli v areálu muzea veřejně vydraží. Výtěžek z aukce přispěje na financování chodu muzea a Deštenské kulturní léto.

Sklářská tradice se v Orlických horách datuje více než čtyři sta let, jak dokumentuje i expozice v muzeu. Sklářství výrazně ovlivnilo zdejší krajinu, takzvaná sklářská kolonizace přiváděla do pohraničních hor lidi. Prastarou technologii jejich práce současníkům přibližuje právě tento experiment. Ovlivnit ho může mnoho technických i přírodních faktorů, s nimiž se skláři umí většinou vyrovnat.

Do Deštného tradičně přijíždějí sklářští mistři z Nového Boru a okolí a také z Holicka. Většina z nich se živí prací u malých soukromých pecí a v době ekonomické recese a krachu velkých skláren si na nic nestěžuje. „Je to naše radost, deštenská tavba skla nás nemůže nikdy omrzet. Všichni kluci, i tady z muzea, kteří na akci pracují, to dělají především pro radost. Ve své profesi se zatím drží a žádnou recesi nepociťují,“ pochválil své kolegy huťmistr Zdeněk Andres.